S profesí kameramana míváme spojené spíše muže. Jaká byla vaše cesta k tomuto povolání?
Nevnímám to jako ryze mužskou profesi, ale je pravda, že já jsem se k ní díky muži dostala. Na střední škole jsem studovala grafiku a hodně fotila. Během studia na vysoké ve Zlíně jsem měla spolubydlícího, který točil. Byl to právě on, kdo mi dal poprvé do ruky kameru. Postupně jsem tomu úplně propadla a točila stále víc. Stalo se z toho něco, bez čeho bych už nemohla existovat. Původně jsem chtěla být investigativní novinářka, možná právě proto mám tak blízko k dokumentu.
Na Jamajku se připravit nedá. Místní tam většinou neznají čas ani dohody, takže všechno bylo otázkou náhody.
