Buňky či mikroorganismy mutují přirozeně a neustále. Stačí, aby se v průběhu jejich množení vyskytla chyba, jejich genetická informace se nepřesně zkopírovala a nová mutace je na světě.
V případě virů jsou „líhništěm“ mutací hlavně oslabení lidé se špatnou imunitou. Avšak částice s virovou RNA, která zdaleka není ve všech částech identická, vznikají podle vědců v těle každého člověka, který s covid-19 zrovna bojuje.
Obavy mají experti v poslední době hlavně z takzvané britské a jihoafrické mutace viru. První zmíněná umí podle nejnovějších zjištění infikovat buňky a šířit se v populaci zhruba o polovinu rychleji, je tudíž mnohem nakažlivější.
