„Situací jsme velmi zaskočeni. Jsme přesvědčeni, že na umění by neměl být aplikován dvojí metr, a nerozumíme tomu, proč tedy některé výstavy mohou zůstat otevřené a být tak znevýhodněné ty, které se uzavřít musí,“ říká Richard Fuxa, autor projektu iMucha.
Dodává, že produkce výstavy a udržování optimálních podmínek pro zachování perfektního stavu originálních děl je vysoce nákladná záležitost. Přitom vstupné je jediným příjmem, který náklady pokrývá.
„Pokud je motivací k uzavření výstav snaha o minimalizaci setkávání se lidí, má návštěvník výstavy Rembrandta menší šanci nakazit se covidem než návštěvník výstavy iMucha? Navíc předpokládáme, že pokud v Praze zůstanou otevřené dvě výstavy, nahrne se do nich více návštěvníků, než kdyby se rozprostřeli do více institucí,“ argumentují pořadatelé.
Podobné výhrady už odeslali ministru kultury Lubomíru Zaorálkovi zástupci čtyřiceti galerií z celé republiky. Stejně jako organizátoři výstavy iMucha žádají, aby vláda přehodnotila nastavená opatření a jejich výjimky.
Ministerstvo kultury však namítá, že o výjimku může zažádat každý, jesliže splní jistá kritéria. Pokud jde o akci mimořádného významu, s vysokými náklady, která již začala či má brzy končit a kvůli zahraničním výpůjčkám ji nelze prodlužovat, rezort ji může doporučit hygieně k udělení výjimky.
Ovšem aby se za ni mohl Zaorálkův úřad zaručit, musí pořadatel jednak zajistit návštěvníkům respirátory FFP2, jednak vystavovat výhradně časované vstupenky, aby lidé nechodili nahodile takříkajíc z ulice.
