RECENZE: Proč Bůh přestal hledat Karla, když sešel z těžší cesty

Začne vlastním hledáním víry, skončí obvyklou kritikou církve. Dokument Jak Bůh hledal Karla, jenž svou dráhu začíná na festivalu Ji.hlava, který v úterý odstartuje online ročník, si neumí vybrat mezi osobní a politickou výpovědí.

Z filmu Jak Bůh hledal Karla | foto: Vernes

„Polské věřící asi urazíme, ale nedá se mlčet, je to zlo,“ prozradí road movie svou pointu hned v úvodu, načež se vrací o tři roky zpět, na počátek cesty, na níž „nejateističtější národ“ neboli Češi zkoumají ten „nejzbožnější“ čili Poláky.

Výprava staví na odiv bezmála studentskou nezávislost, v dodávce s logem ČT si veze lovecký salám a hned první katolické shromáždění na stadionu glosuje dost neomaleně, smíchem či ťukáním si na čelo, přičemž Poláci se k siláckým bezvěrcům chovají vesměs tolerantně.

Vlivná katolická stanice Radio Maryja je ovšem vyhodí, interview se nekoná, takže s performerem uspořádají provokativní akci založenou na marném přání Jana Pavla II. „Nestavte mi pomníky“ a putují s procesím, jehož skandovaná hesla vskutku hraničí s estrádou a kde se pokoušejí vyzpovídat kněze obviněného z obtěžování žen.

Co to má společného s podstatou polské oddanosti Bohu? Pramálo, sami filmaři vědí, že pouze kloužou po povrchu viditelného kýče, což vyústí v hádku, kterou jejich podřimující tlumočnice pojmenuje přesně: „To jste si měli vyřešit dřív, už doma.“ Jinými slovy, měli jste vědět, co vlastně chcete sdělit.

Tady se film láme ve svou nejzajímavější část, kdy jeho titulní aktér, režisér Karel Žalud těkající mezi racionální zvědavostí, touhou po poznání podstaty a vinou za rozpad vlastní rodiny, se nechá – ač nepokřtěn – vyzpovídat. A farář je formát, dokonce frajer, který i před kamerami a s rizikem, že bude zneužit, sdělí podstatu – „Jestli chceš najít Boha sám, zvolil sis těžší cestu.“

Jak Bůh hledal Karla

50 %

Režie Vít Klusák, Filip Remunda, účinkuje Karel Žalud

Kinobox: 58 %

IMDb: 6.5

Tady snímek nabere na síle, neboť začne vypovídat víc o lidech za kamerou než před ní. Jenže pak bylo natáčení na čas přerušeno a po návratu už na osobní linku nenavázalo. 

Místo intimní víry se řeší hříchy instituce, kněz nařčený z orgií, vymítač ďábla, fanatická matka zakazující dcerám Hello Kitty coby „kočku z pekla“ či bizarní účast vládního kabinetu na akci propagandistického spojence Radia Maryja. Což je sice ostudné nejen ve světle nynějších zákazu potratů v Polsku, ale taky úplně jiná opera. 

Poctivé soukromé hledání skončilo v očekávané agitce a pár vteřin rozjímání u moře už nic nezmění. Dramaturgický guláš – to je okamžik, kdy Bůh přestal hledat Karla, který namísto zajímavější těžší cesty vsadil na  efekt.