Co se vám vybaví při vyslovení jména prokletého básníka Paula Verlaina?
Přece Struny podzimu! V devadesátých letech jsme se spolu s kolegou ze studia hudebního managementu na pražské AMU Martinem Pechancem dostali k příležitosti pracovat na Pražském hradě. V době prezidentování Václava Havla jsem se dozvěděl, že hledají někoho, kdo by na Hradě organizoval koncerty. Aby se v havlovském duchu stal kulturním a společenským centrem. Postupně jsme došli k záměru založit festival a při hledání názvu kolega ze studií hudebního managementu na AMU frankofil Dalibor Demel přišel s Verlainovým veršem: „Když pláč strun podzimem jak sen tiše zní...“ Navrhl, že by se nový festival mohl jmenovat Struny podzimu. Nám se to s Martinem zalíbilo, bavila nás ta jinakost, kterou festival tímto dostal do vínku.
12. září 2020 12:00
