Kniha o tichu má být Formánkovým nejosobnějším literárním dílem. Spíše než o sobě v ní však píše o svých blízkých, tichu a „věcech mezi nebem a zemí“.
„Je jiná než moje ostatní knížky. Vypráví o klidu. Je jinak psaná. Sama se poskládala podle toho, koho jsem potkal. Stal se ze mne obyčejný vypravěč neobyčejných příběhů opsaných od života,“ prozradil autor.
Už ukázka naznačuje, že Formánek bude čerpat také ze svých četných cest za hranice. Není se čemu divit, dlouhá léta byly středobodem jeho života. V devadesátých letech zakládal geografický magazín Koktejl, navštívil desítky zemí, přičemž s velkou láskou dodnes hovoří především o ostrovu Siberut.
„Dolů jsem šel s nemluvným, sebevědomým, ale milým člověkem, jenž vyzařoval na první pohled jistou vnitřní sílu. Představil se mi jako Rizal, bývalý lovec tygrů. Cestou mi utrhl listy, jimiž když se člověk potře, nejdou na něj pijavky (chtěl jsem si ověřit, jestli to je pravda, a natřel jsem si jimi jen jednu nohu, abych to vyzkoušel), vyšplhal se pro chlebovník, odřízl z liány kus kůry, jejíž odvar zastaví bolest hlavy a nachlazení v období dešťů. Prozradil mi též kouzelná slova, která si říká před každým lovem a prales mu pak díky nim vždy pošle před pušku zvíře,“ líčí v novince.
Nejúspěšnější Formánkovou knihou je Prsatý muž a zloděj příběhů z roku 2008, které se prodalo již 92 tisíc výtisků. Díky upřímnému ztvárnění zážitků z protialkoholní léčebny v knize Úsměvy smutných mužů je však známý také jako symbol boje se závislostí na alkoholu.
Kniha o tichu vyjde letos v říjnu.
