RECENZE: Nekonečný příběh Grety Thunbergové by zasloužil zkrátit

Představení věnované osobnosti a hlavně poselství Grety Thunbergové připravil Marián Amsler pro pražské Divadlo Letí. Hraje se aktuálně, s nadhledem a vtipem, ovšem novinka by potřebovala větší dramaturgický zásah.

Ze zkoušek představení Greta | foto: Michala Kášová

Patnáct let existence se malé pražské Divadlo Letí rozhodlo oslavit činností, kterou si vetklo do štítu. Tedy podporou současné dramatiky. Oslovilo proto tři tvůrce, aby připravili autorská představení. Prvním byl Daniel Špinar a jeho generační výpověď Homo 40. Druhým je aktuální novinka Greta, kterou napsal a režíroval spoluzakladatel scény Marián Amsler.

Jeho Greta je první premiérou Letní scény Štvanice; hraje se venku mezi pilíři Hlávkova mostu.

S dramaturgyní Marií Špalovou vytvořil Amsler sci-fi představující nedalekou budoucnost. Diváci se ocitají deset let po slavném Gretině proslovu na půdě OSN, aby sledovali cestu dívky Cívky (Milada Vyhnálková) a kluka Hromotluka (Michal Bednář) mířících na sever do zaslíbené země, kde údajně ještě lze najít zbytky sněhu.

Amslerův svět roku 2028 totiž naplňuje ty nejhorší představy: ledovce roztály, hladina moří se zvedla, svět se už nevzpamatoval z koronavirové pandemie a mladí přitom stále jen řeší selfíčka a videa na YouTube. „Jediným smyslem naší generace byla pozitivní sebeprezentace,“ zazní například. Jednou z výhod kusu je právě fakt, že vtipně reaguje na aktuální světové dění.

Naopak trochu nevýhodou se zdají být úvodní, příliš vysvětlující scény, kdy se herci snaží pomocí dialogů diváky vpravit do výchozí situace. Méně slov a více náznaků by publiku jistě stačilo.

Greta

60 %

Divadlo Letí (Letní scéna Štvanice)

premiéra 7. července 2020

režie: Marián Amsler

hrají: Milada Vyhnálková, Michal Bednář, Natália Drabiščáková, Jiří Böhm

Amsler Gretu Thunbergovou prezentuje jako symbol, bezmála mytickou postavu, která zmizela kdesi na severu, kam se ji její oddaná fanynka Cívka vydala hledat.

Ač je z představení jasné, že tvůrci chovají k poselství a odkazu Thunbergové sympatie – také kulisy vyrobili čistě z recyklátu, nestaví ji zbytečně na piedestal. Gretu se totiž na sever vydává hledat i její matka zpěvačka (Natália Drabiščáková), což je ideální záminka, jak probrat nejrůznější konspirační teorie týkající se dívčina původu či jejího chování. Scény z letadla, kde se všechny postavy potkávají (trojici doplňuje Jiří Böhm jako pan Jonáš), patří k vrcholům večera.

Představení doprovází několik sugestivních předtočených scén, kde tvůrci Gretin osud a Cívčino hledání vtipně nasazují na pointu Nekonečného příběhu. Celkově však pro přepálenou délku a přemíru slov působí novinka nevyrovnaně. Škrty by jinak nadějné Gretě prospěly.