RECENZE: The 1975 uchystali menu jak od McDonald’s

Manchesterská indie rocková čtveřice The 1975 představuje vše, co je na současné kytarové scéně špatně. Absenci nosných nápadů maskuje žánrovou rozstřeleností, stylovou neujasněností a pompou.

Hlídací kočka

Vstupenky Vám chytím vždycky. Pohlídám přednostní prodeje, vstupenky na poslední šanci, začátek prodeje, slevy i konání akce.

Sledovat interpreta 3 Doors Down

Mám rád kapely, které svou tvorbou rozdělují publikum na dva tábory. Teď nejde o ono nesmyslné „tohle musíte buď milovat, nebo nenávidět“, ale o svého druhu nekompromisní přístup k věci, který je přesto katapultuje do mainstreamu.

Svého času se takto profilovali například My Chemical Romance, jejichž velkolepý a pompézní kýč The Black Parade jsem, přiznám se, vzal za svůj.

Podobně ambivalentně se jevili třeba Arcade Fire, jejichž desky svého času ve velkém skupoval David Bowie a rozdával je na potkání. I oni se po prvních dvou nadějných albech Funeral a Neon Bible dostali do pozice, kdy bylo třeba se rozhodnout, jestli toto stále ještě ano, nebo už ne.

Britští The 1975 to mají podobně. Jejich nástup na scénu část posluchačů – a také hudebního tisku – vítala málem jako příchod spasitele. Jistě, britské kytarovky, nadto spojené s Manchesterem, byly svého času zárukou kvality. Jenže kde doby The Smiths, The Stone Roses nebo Happy Mondays jsou? To byly kapely s jasnou vizí a názorem, kdežto The 1975 nabízejí jen jakýsi neosobní, rozplizlý a nepatřičně velikášský hudební patvar.

Nazvěte desku sáhodlouze I Like It When You Sleep, for You Are So Beautiful yet So Unaware of It a hned bude v recenzích o čem psát. Řeč je o druhém opěvovaném albu z roku 2016. Natáhněte stopáž na nelidských 80 minut – to už mluvíme o novince – a můžeme se do zemdlení přít o to, že je to promyšlená koncepční práce.

Třeba ano, možná do toho kapela s touhle vizí šla, ale když už jsme u toho Manchesteru, tahám z rukávu jedno eso, které nepřebije nic. Píseň Ask od The Smiths. Necelé tři minuty dokonalosti a čisté krásy, s níž se můžete zamilovat, uzavřít sňatek, oslavit narozeniny, s níž vás položí do rakve, prostě bude u všech důležitých okamžiků vašeho života.

Notes On A Conditional Form

30 %

The 1975

The 1975 se mohou snažit, jak chtějí, ohromovat bombastickými aranžemi, střídat styly jako ponožky, tvářit se jako drsní garážoví rockeři, zároveň zkoušet R&B, rapovat, ale výsledek nejde do hloubky, spíše do šířky.

Notes On A Conditional Form je album polykající samo sebe, opájející se tím, co všechno jeho autoři dokážou, chtějí a umějí. Fajn, ale kde je mezi těmi dvaadvaceti skladbami jedna, která by deklarovala nějaké jasné stanovisko? Něco víc než jen: podívejte se, umíme nahrát jakože drsný nářez (People), táhlou melodickou popůvku (Then Because She Goes) nebo popíček jak od Michaela Jacksona (Nothing Revealed/Everything Denied).

Po poslechu se cítím přesycený a zároveň prázdný. Něco jako když do sebe nacpete McDonald’s menu a za chvíli nevíte, že jste něco jedli.

Hlídací kočka

Vstupenky Vám chytím vždycky. Pohlídám přednostní prodeje, vstupenky na poslední šanci, začátek prodeje, slevy i konání akce.

Sledovat interpreta 3 Doors Down