Technologie ve zkratce vytěžují lidská těla ke svému dalšímu užitku a kurátor Ján Gajdušek se tuto myšlenku rozhodl rozvést v rámci výstavy Corporate Bodies v Pragovka Gallery.
„Je to nový způsob, jak vydělávat peníze na lidských tělech pořád dokola, takové perpetuum mobile. Člověk zaplatí za nějakou elektroniku a ta z něj zdarma čerpá údaje, aby mu pak mu na jejich základě mohla nabídnout ke koupi další produkt,“ přibližuje ideu, která ve světě umění rezonuje čím dál hlasitěji.
Není proto divu, že oslovila a inspirovala i šestici studentů a absolventů německé Hochschule für bildende Künste. Výstavu se Gajdušek rozhodl rozdělit na dvě části. Úvodní „korporátní“ a minimalisticky řešené místnosti dominuje táhlý stůl s pracujícím personálem galerie, přičemž stěžejní prostor se nachází až za jejich zády.
Necelých čtyři sta metrů čtverečních představuje prostor, který je přímou kontradikcí k jakémukoliv obchodovatelnému lesku a kráse konzumu. „V tomto stádiu jednotlivá díla nejsou kapitalizovatelná, to možná až někdy později, když půjdou do aukce,“ říká kurátor.
Umělkyně Gesa Trochová tak například pracuje se značně iritující silikonovou hmotou a odpadovými materiály, kterým dodává na jemnosti a ženskosti zvolenou barevností, podle Gajduška pro ni velmi typickou.
Ateliérový kolega Trochové Goscha Steinhauer se dlouhodobě soustředí na přenos informací. Pro Pragovku tak v rámci koncepce vytvořil na první pohled jednoduché paravany, které ve skutečnosti odkazují k letité tradici polynéských kmenů - vytváření map oceánských proudů pomocí bambusových stébel.
Čistou abstrakci pro výstavu Corporate Bodies zvolila Judith Marrigje Kisnerová. „Judith má ve zvyku své obrazy vrstvit. Je možné, že pod výsledným dílem, které tady vidíme, je třeba deset dalších obrazů. Některé z nich i prosvítají,” upozorňuje Gajdušek.
Z výstavy Coporate Bodies (dílo Gabriely Těthalové, vpravo Gentle Network, vlevo Music of Time)
Kromě Kisnerové do Pragovky přivezla abstrakci i Gabriela Těthalová. Absolventka matematicko-fyzikální fakulty a ateliéru malby na AVU nyní v Hamburku dokončuje magisterské studium. V Praze na sebe upoutává pozornost především transparentními obrazy zavěšenými v prostoru, na kterých se objevují motivy matematických řetězení i fotografie Alana Turinga.
V Pragovka Gallery vystavuje ještě Marvin Moises Almaraz Dosal, který si rád pohrává s očekáváním diváka a Laura Franzmann, která jako jediná ze zúčastněných umělců nepochází z ateliéru známé představitelky německé expresivní malby Jutty Koether, ale studuje multimédia u profesora Matta Mullicana.
Výstava, ke které vyjde i katalog, potrvá do 23. března.
