RECENZE: Kapela Vanessa zhudebnila digitální řev ztracených duší

Kapela Vanessa v aktuálním složení Samir Hauser, Moimir Papalescu a Jaroslav Stuchlý vyvrhla nové album Ghost Army. Nekompromisní nálož dvanácti skladeb, která spolehlivě pobouří všechny puritány a nadchne milovníky tvrdé elektronické hudby.

Vanessa je zlo. Tuhle desku by asi neměl slyšet nikdo mladší osmnácti let. Kdyby u nás existoval ekvivalent nálepek Parental Advisory Explicit Content, kterými jsou v Americe označeny snad všechny desky, kde se zrovna neopěvuje láska až za hrob a šťastný život v obláčkové zemi, Ghost Army by jimi bylo přelepené komplet. 

Protože tohle je špína, kaz ve vzoru, rez v soukolí, které už se nikdy nerozběhne. Špatné svědomí, železitá chuť krve v ústech. Průkopníci drsné odnože elektronické hudby zvané EBM (electronic body music) v Česku s přibývajícími roky neměknou, ba naopak. 

Jejich nové album je syrové, úderné, skřípavé, jedovaté. Hudebně i textově. Občas je až nepříjemné ho poslouchat, slyš například skladbu Matka je zlo, v níž šel zpěvák a výhradní textař Samir Hauser opravdu až na dřeň. Děsivý protiklad cukernatého blábolu Máma jistých hošíků z Litvínova.

Ne každý to bude chtít poslouchat opakovaně. Hudba se obtáčí kolem krku jako had a nemilosrdně dusí zárodky všeho pozitivního. Vanessa varovala, že Ghost Army bude její nejtemnější album, s čímž se dá souhlasit. A to ani předchozí desky nebyly žádná selanka. 

Koho neudolala Matka je zlo, toho dozajista zdrtí Špína Evropy a hlavně zlatý nebo spíše řádně rezavý hřebík do rakve Fotr je v lochu. Monstrum, kopanec kanadou přímo do obličeje. Úderný beat, pochodový rytmus, chytlavá klávesová linka a celkově apokalyptická nálada. Text, který není možné ocitovat, je opět „s hvězdičkou“. Pro nepamětníky, tak se označovaly v televizním vysílání pořady mládeži nepřístupné.

Ghost Army

85 %

Vanessa

Podobně nemilosrdná je skladba 4/8, věnovaná Jindřichu Forejtovi, bývalému šéfovi hradního protokolu, respektive jeho skandálu s videem, na němž obnažený šňupe bílý prášek. Vanessa nemá slitování s nikým, ani sama se sebou. Její album je hudební doprovod cesty k věčnému zatracení, nebo naopak prozření. 

Záleží na prioritách a životním postoji. Je to hudba, kde se vše říká natvrdo. Ber, nebo nech být. Pod nánosem kalu se skrývá i porce černého humoru, kterou však objeví jen ten, kdo chce naslouchat, rozumět a chápat. Ghost Army je mnohem větší nářez než většina na první pohled drsně se tvářících metalistů.

Jedovaté syntezátory, chlad opuštěných továrních hal, v nichž i potkani páchají sebevraždy. Hudební ekvivalent heroinového nájezdu, ovšem se všemi následky, stihomamy a kocovinou. Obraz současného světa bez příkras.