Pověstná tulákova hůlka, kterou Charlie Chaplin věnoval Národnímu technickému muzeu v Praze, odkud záhadně zmizela. Zprávy z dobového tisku, podle nichž se slavný Brit zajímal o několik tuzemských námětů: komedii V+W Hej rup!, Dobrého vojáka Švejka či román Pan Theodor Mundstock.
Líčení rodáků, kteří s Chaplinem pracovali. Hypotéza, že ještě coby neznámý mladík vystoupil v roce 1908 s divadelní společností Freda Karna v tehdejším pražském Varieté.
Anebo vzpomínka Jiřího Menzela, jenž coby jeden z mála Čechů navštívil Chaplinův dům ve švýcarském Vevey, kde pozdravil jeho děti a manželku Oonu. Do zahrady domu ve Vevey pronikl rovněž mim Boris Hybner, který tu na památku ukořistil růži.
To je pouze malý výběr kuriozit z knihy Ondřeje Suchého s názvem Když Chaplin potkal Buriana, již vydává Euromedia Group v edici Brána. Autor sice oběma komikům i jiným pamětnickým hvězdám věnoval již řadu knih, nyní však slibuje nové podrobnosti i provokativní teorie, počínaje Chaplinovým milostným vztahem s údajnou Češkou a konče jeho plánovanými, leč zmařenými schůzkami s Janem Werichem.
Ale nejprve Riviéra: v červnu 1931 v Juan-les-Pins se Chaplin v doprovodu Marie Müllerové z Mariánských Lázní potkal s Vlastou Burianem a jeho ženou Ninou, jíž daroval svou knihu Mé cesty s vepsaným věnováním.
Vedle podrobností krátkého setkání, jež prý inicioval Burian a jehož se mimo jiné účastnil Martin Frič s manželkou, zkoumá kniha teorii, zda Chaplinova přítelkyně opravdu vyhrála v Československu několik soutěží krásy, kterak o sobě tvrdila, a jestli byla totožná s May Reevesovou zvanou též Mitzi, jak ji jmenují jiné zdroje.
Také Jan Werich vylíčil, jak byl s Jiřím Voskovcem na Riviéře právě ve stejné době, kdy tam Chaplin prchal před zvědavými turisty, případně se slunil na pláži s dvojicí Fairbanks–Pickofordová. Jindy seděl Werich vedle Chaplina v jistém baru v Nice, jenže kvůli vlastní škytavce si prý legendy skryté za novinami nevšiml. Do třetice společně vystupovali v newyorské Carnegie Hall, ale těsně předtím, než se V+W stihli seznámit, odvedl jim Chaplina jeho známý.
Kaleidoskop Chaplinových tuzemských pout či otisků pak zahrnuje třeba poštovní známku z roku 1968, na niž o čtyřicet let později vzpomínala dcera komika Geraldina Chaplinová, vyznamenaná na pražském Febiofestu. Její otec prý tehdy propadal depresi kvůli negativním kritikám Hraběnky z Hongkongu, ale díky československé známce za korunu čtyřicet haléřů podle dcery „doslova ožil, bral ji jako velkou poklonu“.
A ještě jednou známka, tentokrát za tři koruny třicet haléřů. Provázela dopis s obrázkem tuláka Charlieho a prosbou o autogram, který do Švýcarska poslal budoucí grafik Michal Cihlář. Tehdy místo podpisu přišla sice jen omluva od Chaplinova tajemníka, nečekaná pointa však dorazila po dlouhých sedmnácti letech, kdy se dražila pozůstalost po slavném komikovi – a právě Cihlářovu obálku koupilo muzeum ve Vevey za tři tisíce franků.
Ve Švýcarsku mají Chaplinův svět:
