Vlasta Chramostová byla u veřejnosti známá především z filmů Spalovač mrtvol nebo Je třeba zabít Sekala. Od roku 1991 byla členkou souboru činohry Národního divadla. V roce 1998 jí tehdejší prezident Václav Havel udělil Řád T. G. Masaryka III. Třídy za zásluhy o demokracii a lidská práva.
Osud herečky poznamenaly historické proměny. V letech 1941 až 1945 studovala na Státní konzervatoři v Brně, za komunistické éry hrála na první scéně i v řadě filmů od budovatelských jako Rudá záře nad Kladnem přes satirickou komedii Bílá paní až po Spalovače mrtvol, kterého nasnímal její manžel kameraman Stanislav Milota; zemřel letos v únoru.
Protože odmítla ruskou okupaci a posléze podepsala Chartu 77, nesměla veřejně vystupovat, hrála tedy doma pro přátele takzvané bytové divadlo.Na scénu se vrátila až po listopadu 1989, natočila také film Kuře melancholik nebo televizní snímek P. F. 77..
Po svém návratu účinkovala Chramostová i v několika seriálech jako Hraběnky či Vyprávěj, často také vzpomínala v dokumentech, například v Divadle vzdoru. Její portrét vznikl pro cyklus GEN - Galerie elity národa. Za své výkony byla třikrát nominována na filmovou cenu Český lev.
Poslední rozloučení s Vlastou Chramostovou se uskuteční v pondělí 14. října v 11 hodin z jeviště historické budovy Národního divadla v Praze.
17. listopadu 2018 |
