RECENZE: Po Jezeru přišla Mona. O zásah rozžhavenou jehlou do mozku nejde

V porovnání s Jezerem, které Biance Bellové vyneslo mimo jiné Cenu Evropské unie za literaturu, je její nový román Mona určitým zklamáním.

Spisovatelka Bianca Bellová, která za svůj román Jezero získala Magnesii Literu za Knihu roku. | foto: Jakub Hněvkovský - Magnesia Litera

Vůbec ne proto, že by byl špatný, naopak příběh o jedné podivné lásce a ženské odvaze je výborně napsaný a má sílu, ale přece jen není zásahem rozžhavenou jehlou do mozku, což byl případ osudu chlapce Namiho v Jezeru.

Mona, obětavá zdravotní sestra, věkově mezi třicítkou a čtyřicítkou, žije v neurčitém čase v nejmenovaném městě v nejmenované zemi, zřejmě asijské. Jako dítě ztratila rodiče, které jednoho dne kdosi odvlekl, a s nimi zmizel i laskavý a krásný život.

Dívenka dlouho věří, že tatínek s maminkou kdesi stavějí vysokou věž, z jejíhož vrcholu budou lidé moci mluvit s Bohem. Utekla na vesnici k babičce, která ji měsíce držela v temném sklípku, aby ji nikdo nenašel – mimochodem role babiček v autorčiných románech by stála za hlubší zamyšlení.

Nemocnice, kde nyní pracuje, se rychle rozpadá, jejími stěnami prorůstají výhonky vegetace z okolní džungle a denně do ní přibývají desítky raněných ze zuřící náboženské války. Je mezi nimi i dvacetiletý Adam, jemuž po částech amputují nohu zasaženou snětí. A mezi ním a Monou, jejíž syn prakticky nekomunikuje a muž jen smutně sedí doma na verpánku, protože už nemůže vyrábět zakázané dřevěné loutky, se postupně rodí silný cit.

Bez patosu i sentimentu

Sebevědomá Mona si nehodlá halit hlavu šátkem a výroky o nemravných a nečistých ženách, které chodí ven bez doprovodu, dokáže suverénně odpálit. Jistě, připomíná to některé muslimské praktiky, ale i křesťané svého času považovali kvůli Evinu hříchu ženy za nečisté. Svět, v němž Mona žije, je depresivní a plný násilí, které Bellová líčí bez sentimentu.

Její věcné a pečlivě vystavěné věty se obejdou bez patosu i zbytečných fines, ať už vyprávějí o krvi, hnisu a zoufalých výkřicích v nemocnici, o strachu vojáků na cestách džunglí i pouští, nebo také o upřímnosti chlapeckého přátelství či chuti makronek.

Mona

80 %

autor: Bianca Bellová

nakladatel: Host

V novém Monině světě se hodně umírá. A platí v něm, že když někdo zemře daleko od domova, objeví se průvodce mrtvých, aby ho domů doprovodil.

Pravda? Fantazie?

To je celkem jedno. Když mizí vše, co jsme milovali, zbývá jen Bůh. A možná trochu naděje.