RECENZE: Bůh, facky od jeptišky, či heroin? Modlitbu táhne výkon mladíka

Za hlavní roli ve francouzské Modlitbě si Anthony Bajon odnesl z Berlinale Stříbrného medvěda pro nejlepšího herce. A právě výkon mladíka na hony vzdáleného představě krasavce upoutá v novince českých kin i diváky, jimž nic neříkají ani drogy, ani víra. Tedy dvě cesty, mezi nimiž hrdina volí.

Závislost na heroinu léčí v katolickém středisku v podhůří Alp, izolované samotě s tvrdými pravidly, kde se střídá jen fyzická práce s modlitbami. 

Režisér Cédric Kahn na nováčka komunity zaměřuje skoro reportážní kameru, která čeká, kdy se výrostek proti rituálům každodennosti vzbouří; stačí jedna jediná zapovězená cigareta vykouřená tajně v kurníku, aby následovaly tradiční milníky příběhů z léčeben. Tedy výbuch, pokus o útěk, návrat a další dávka odvykací terapie, zde pouze ozvláštněné věroukou.

Kahn sice vede chlapce k sebenápravě poměrně střízlivě a nesentimentálně, ovšem s okamžikem osvícení uprostřed bílých hor se vypořádal dost modelově, navíc se natolik osobní zážitek těžko sdílí. 

Modlitba

60 %

Francie, 2018, 107 min

Režie: Cédric Kahn

Scénář: Fanny Burdino, Samuel Doux, Cédric Kahn

Hrají: Anthony Bajon, Damien Chapelle, Alex Brendemühl, Hanna Schygulla, Louise Grinberg, Maité Maillé, Stefan Crepon

Kinobox: 65 %

IMDb: 6.7

Ruší také pasáže, kdy Bajonova postava ustupuje do pozadí, protože režisér poskytuje prostor k osobní zpovědi i nositelům jiných pohnutých osudů od narkomanie po alkoholismus. V takovém okamžiku se Modlitba až příliš podobá běžným sociálním dokumentům.

Paradoxně ji odlišují právě náboženské prvky, jež mohou publikum odradit i pobavit, včetně „fackovací“ lekce od jeptišky či ochotnické inscenace Lazarova vzkříšení.

Ale nejvíce filmu pomáhá letošní pětadvacátník Bajon, jemuž se rýsuje slibná kariéra – pokud nezůstane v nynějším zajetí televizních seriálů.