Marie Charousková pocházela z Otryb-Podveků v okrese Kutná Hora, kde se narodila jako Marie Srbová 25. října 1942. Po maturitě na gymnáziu začala studovat ČVUT. Byla sportovně založená a ve volném čase se věnovala pilotování bezmotorových letounů. Díky tomuto koníčku se seznámila se svým budoucím manželem, rovněž zapáleným pilotem větroňů. Uzavřeli sňatek roku 1962.
Po čtyřech letech se jim narodil syn. Bydleli v Praze-Zbraslavi. Marie Charousková po mateřské dovolené pracovala jako laborantka ve Výzkumném ústavu zemědělském v Řepích a současně dálkově dokončovala studia na ČVUT. V době sovětské invaze ji čekala už jenom obhajoba diplomové práce.
Právě kvůli ní se 26. srpna 1968 ráno vydala za vedoucím své práce do školy na konzultaci. Při přecházení ulice na pražském Klárově, kde chtěla přesednout na tramvaj do Dejvic, byla bez varování zasažena krátkou dávkou ze samopalu. Vrahem byl jeden ze skupiny stojících sovětských vojáků vedle tanku před hostincem Na Klárově, na rohu ulic U železné lávky a Nábřeží kapitána Jaroše (dnes Nábřeží Edvarda Beneše).
Zřejmě šlo o nedbalost, nebo o chybnou reakci. Podle některých svědectví se chystala Marie Charousková vytáhnout deštník. Pohyb mladé ženy prý mohl sovětský voják chápat jako hrozbu.
TankocachingJak na to Na celkem 21 míst spjatých s tragickými událostmi srpna 1968 rozmístili autoři hry Tankocaching unikátní schránky, keše (od anglického slova geocache) s příběhy ze srpnové invaze. V každé ukryté schránce najdou hráči jeden popis jedné události, který se ve dnech invaze převážně sovětských vojsk, v dané lokalitě odehrál. Hra, která je unikátní verzí oblíbeného Geocachingu, začala 14.8.2018. Druhé kolo odstartovalo 21.8.2018. Třetí a poslední začíná 28.8.2018. Seznam míst, kde jsou kešky druhého kola umístěny najdete v tomto článku. Souhrnné informace o Tankacachingu si pak můžete přečíst tady. Pro první nálezce je připraveno malé překvapení v podobě malého modelu tanku a prázdná USB paměť. V některých keškách však z důvodu nedostatku místa ani jeden z výše uvedených dárků nenajdete. Pokud nám však jako první nálezce keše napíšete na adresu tanky@technet.cz a doložíte odlovení, cenu vám rádi předáme. Výhru (tank a USB flešku) získává ten, kdo nám jako první napíše, rozhoduje čas přijetí e-mailu. Je možné, že někdo keš odloví, ale o výhru mít zájem nebude. Teoreticky tak mají šanci i další nálezci v pořadí. Speciální odměna za selfie! Když nám navíc jako první pošlete z místa objevu selfíčko (na adresu tanky@technet.cz) s nalezenou keškou, máme pro vás v redakci další drobné překvapení. Tankocaching pro vás pořádá redakce Technet.cz ve spolupráci se společností Fujitsu Technology Solutions. Autorem odborných textů je historik PhDr. Prokop Tomek, Ph.D. z Vojenského historického ústavu Praha. |
Jedna střela zasáhla Marii do pravé nohy a druhá do břišní krajiny. Klesla na ulici u obrubníku. Na místě se shodou okolností nacházel vyšetřovatel Veřejné bezpečnosti Miloslav Rogner, který jí poskytl první pomoc a s dalším chodcem přivolal sanitku. Převezli ji do nedaleké nemocnice Pod Petřínem, kde však fatálnímu poranění v 13.50 hodin téhož dne podlehla.
Vrah nebyl nikdy identifikován. Příslušník VB Miloslav Rogner podal o střelbě hlášení. Záhy však na něj začala StB vyvíjet nátlak, aby zprávu stáhl a přeformuloval tak, že došlo k napadení sovětských vojáků, kteří stříleli v nutné sebeobraně. Když to odmítl, byl v roce 1969 ze služby propuštěn. Trestní stíhání proti neznámému pachateli bylo 3. 11. 1968 přerušeno.
Nechutnou ukázkou lživé dezinformace byla zmínka v proslulé publikaci K událostem v Československu, tzv. Bílé knize. Smrt Marie Charouskové v ní sovětští dezinformátoři označili za „typický případ vylhaného vysílání ilegálního rozhlasu“. Protesty proti dezinformaci vyšly naprázdno.
O činu se nemluvilo. Vladimír Charousek vzpomínal, jak mu jako vdovci s malým dítětem opakovaně vyhrožovali ztrátou zaměstnání, pokud by o tragickém konci své manželky před někým hovořil.
Boj o památku
Pietní rozloučení proběhlo v krematoriu Motol za účasti velkého množství lidí. Věnec poslal i prezident republiky Ludvík Svoboda. Vzhledem k tomu, že Marie Charousková měla splněné všechny zkoušky a diplomovou práci v podstatě dokončenou, udělilo jí vedení fakulty již v roce 1968 posmrtně titul inženýrky.
Na Klárově nejprve lidé spontánně vytvořili improvizovaný pomníček, ten pak nahradila pamětní deska, kterou zaplatili studenti ČVUT. V roce 1970 „kdosi“ pamětní desku poničil a poté ji odstranily úřady. K obnovení desky došlo po listopadu 1989 péčí studentů ČVUT.
Nezaviněná smrt nevinné mladé ženy patří k jedněm z nejznámějších zločinů sovětských okupantů. V roce 1993 k desce položil květiny v doprovodu prezidenta Václava Havla tehdejší prezident Ruské federace Boris Jelcin.
Rozhovor s Vladimírem Charouskem, manželem zastřelené ženy (21. 8. 2015):