„Letos jsme poprvé zařadili do programu swing a pozitivně mě překvapilo, že přišlo víc lidí, než jsem čekal,“ říká Jaromír Boháč, prezident Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov.
Kolik návštěvníků dorazilo?
Bylo jich téměř 21 tisíc, což je o něco více než loni. Je to kvalifikovaný odhad, chyba může být v řádu 50, 100 lidí. Průměrná obsazenost koncertů je přes 90 procent. Když vezmeme v úvahu, že festival trvá skoro měsíc, čtyři víkendy plus hrajeme v týdnu, je to v rámci klasické hudby a jiných žánrů číslo velmi hezké. Největší návštěvnost si drží několik let za sebou večer muzikálových písní Broadway.
Víte, odkud diváci pocházejí?
Šedesát až pětašedesát procent jsou lidé z Prahy a Středočeského kraje, patnáct procent je z jižních Čech. Ze zahraničí jezdí mezi šesti až deseti procenty diváků. Souvisí to s ubytovací kapacitou, Krumlov má málo lůžek v pětihvězdičkových hotelech. Festival by potřeboval pro svůj rozvoj minimálně 400 až 500 lůžek na úrovni pět hvězd, aby se jeho klientela proměnila.
Znamená to, že teď chodí „horší“ lidé?
Vůbec ne. Ale znamená to, že lidé, kteří jezdí po světových letních festivalech, chtějí kromě špičkových hudebních zážitků i odpovídající servis a služby. Jenže mezi handicapy Krumlova patří dojezdová vzdálenost, není dálnice, není letiště ani ubytování. Je to špatně pro festival i pro ekonomiku města. Když sem přijedu na koncert, utratím maximálně za vstupenku a parkoviště. Ale běžně se diváci na festivalech v Evropě zdrží dva tři dny, v Salcburku dokonce šest až sedm dní.
Udělalo vám na festivalu radost něco, s čím jste nepočítal?
Příjemná překvapení jsem zažil dvě. Tím prvním bylo, že na premiérově zařazený swing, kde jsem očekával návštěvu jako na dobrý jazz, přišlo o 30, 40 procent víc lidí, než jsem čekal. A ještě mě překvapilo, že začínáme žít v jiném zeměpisném pásmu, což je pro akci příznivé. Vždycky jsem záviděl letním festivalům ve Španělsku, Itálii, Řecku, Chorvatsku, že na počasí se mohou spolehnout a neřeší mokré varianty. To je fajn a myslím, že i pro diváky je to dobře, když se mohou obléct letně a jít na festival.
Je něco, co vám náladu zkazilo?
Zklamáním je, že kvůli nedostatku peněz musíme každý rok vždycky nějaké představení zrušit. Letos to byla Händelova barokní opera. Rozhodli jsme se ji přesunout na příští rok, už jsme se s kastelánem Pavlem Slavkem domluvili na dvou představeních v barokním divadle.
Máte už hlavní tvář na příští rok?
Rozhodli jsme se, že budeme mladší, barevnější, veselejší a budeme víc preferovat značku. Takže tvář festivalu, jak jste ji možná vnímali, když tu byly hvězdy Plácido Domingo, José Cura, Ramón Vargas, Elina Garanča, tak takhle prezentovat žádná jména nebudeme.
Co chystáte na 28. ročník?
Festival, který se uskuteční v termínu od 19. července do 10. srpna, zahájíme na letní jízdárně představením s pracovním názvem Hudba a tanec pro krále slunce. Zahraje také americká gospelová skupina Take 6 se symfonickým orchestrem, na dalším koncertě se potkají sólisté americké Broadwaye se sólisty, kteří se věnují muzikálu u nás.
Letos mohli diváci vyrazit na koncerty na pěti atraktivních místech v Krumlově. Uvažujete o nějakých nových prostředích?
Ano. Láká nás třeba klášter Zlatá Koruna, kde uvažujeme o využití křížové chodby, kostela Nanebevzetí Panny Marie nebo koncertního sálu s unikátním historickým klavírem. Lákají nás i kostely v Boleticích a Kájově.
Proč podle vás stojí za to přijet na tuto evropsky známou hudební přehlídku do Krumlova?
Myslím, že samo o sobě to místo je magické a genius loci Krumlova je svým způsobem nezastupitelný. A pokud má člověk rád hudební umění, má z čeho vybírat. My neděláme jen koncerty klasické hudby, hrajeme i jiné žánry. Každý si určitě najde takový, který je jeho nejoblíbenější. Český Krumlov je festivalové město - je malé, je to všude blízko a lidé mají šanci se potkávat. A to si myslím, že je důležité.
Který žánr máte nejraději vy?
Já jsem za svůj profesní hudební život vystudoval klasickou hudbu, věnoval se kompozici nejenom klasické, ale i menšinovým žánrům. Proto dělím hudbu jen na dobrou a špatnou. Nedělám rozdíl mezi Bernsteinem, Dvořákem, Rachmaninovem anebo Michaelem Jacksonem.
Jak velký tým lidí festival připravuje?
Já bych to rozdělil na dvě části - připravuje a realizuje. Celoročně ho připravuje dvanáct lidí, přímo na letošním ročníku festivalu pracovalo 148 lidí.
Co je pro vás největším oceněním u této akce?
Nechci, aby to znělo nějak plagiátorsky, ale když vidíte u návštěvníků koncertu, že se jim to líbí, že jsou z toho unešení a povídají si o tom, to je největší ocenění, protože to děláme pro ně.
Kolik práce vás ještě čeká po festivalu s jeho uzavřením?
Protože máme i dotace z veřejných rozpočtů, musíme celý festival vyúčtovat a doložit, za co jsme ty peníze utratili. A pak musíme akci doplatit, protože některé věci se platí hodně dopředu před festivalem, některé v jeho průběhu a některé až po skončení. Závěrečný účet je hotový zhruba v půlce října.
Bavíme se o rozpočtu zhruba 40 milionů korun?
Plánovali jsme 40 milionů 250 tisíc, ale kvůli tomu, že jsme nedostali od všech to, co jsme mysleli, že dostaneme včetně státu, bude nakonec rozpočet určitě nižší.
Jak si od měsíčního festivalového maratonu odpočinete?
Úplně to vypustit nemůžete, protože festival v sobotu skončil, ale ještě se na něm pracuje. A zároveň musíme rychle dokončit rok 2019. Všechno, včetně rozpočtu a dramaturgie, musíme odevzdat do konce září, takže moc prostoru na odpočinek nebude. Já mám pět dní hájení a ty strávím jako trenér s dětmi na fotbalovém kempu.
