A zcela právem, chtělo by se dodat. Nejen proto, že jejich loňské album Eskalace dobra je skvělé. Aktuální deska J.A.R. navíc loni způsobila nemalý poprask.
Tři ceny Anděl vyhrála kapela J.A.R., v síni slávy je Vladimír Merta |
Skalní fandové možná budou tvrdit, že některé z jejich předchozích alb bylo lepší. O tom se dají vést dlouhé disputace a je pravděpodobné, že na večírku po úterním vyhlašování se podobné debaty také vedly.
Ale ono to není podstatné. Eskalace dobra totiž kromě svých nesporných hudebních a textových kvalit zasáhla s nebývalou měrou právě posluchače mimo okruh nejvěrnějších. Se zmínkami o bitcoinu, Palestincích, Ewě Farné i se závanem nostalgie a jejím dokonalým shozením ve skladbě Sentimentu záchvat či nepravděpodobném, ale přesto funkčním, námětu písně Když ti před Moskvou dojde pervitin, se „Jednotce akademického rapu“ jednoduše povedlo rozvířit vody českého hudebního byznysu jako málokomu v posledních letech.
Že na tom nemá zásluhu nováček v branži, ale kapela bezmála třicet let své existence na tuzemské scéně pevně usazená? To přece na věci nic nemění. Naopak je potřeba ocenit, jak se velikáni svého žánru konečně řádně vlomili do mainstreamu. Věřili byste, že J.A.R. dosud měli pouze jediného Anděla, a to ještě „jen“ za videoklip?
Nyní si parta kolem jádra Roman Holý, Oto Klempíř, Michael Viktořík a Dan Bárta odnesla sošky jako nejlepší skupina, za nejlepší album a za skladbu Zhublas, která je skutečným klenotem. Má rovněž kouzelný klip, i když za ten byla, rovněž zcela právem, oceněná Barbora Poláková.
Jak už bylo řečeno, jinak se hlasy České hudební akademie, v níž letos poprvé zasedli i v minulosti ocenění muzikanti, rozdělily spravedlivě tak, že každý další vítěz si odnáší jen jednu cenu.
To znamená, že David Stypka, výrazný objev už předloňského roku, získal se svou uhrančivou deskou Neboj cenu pro „sólového interpreta“, jak se nově jmenuje zpěvácká kategorie, aby v ní mohli soutěžit i rapeři a další umělci-nezpěváci.
Jeho dámským protějškem se stala zpěvačka Debbi. O Barboře Polákové už byla řeč. Ceny se zaslouženě dočkal její klip k písni Po válce, který byl celý natočený pozpátku, a zpěvačka se kvůli němu svou píseň rovněž naučila pozpátku. Tedy jako změť nesmyslných slov bez logického rytmu. To je v době digitálních technologií a možností všemožných střihů opravdu úcty hodný přístup skutečného umělce.
Andělé zažili televizní premiéru nové podoby kapely Chinaski.
Paradoxně nejvíce nakonec „ostrouhali“ druzí favorité ročníku, tedy kapela Mirai, která ze svých čtyř nominací proměnila jedinou, a to pro objev roku.
Nicméně v tak silné konkurenci se to dalo očekávat. Objev roku lze vyhrát jen jednou a v dalších kategoriích budou mít Mirai šance zase příště. Se svou deskou Konnichiwa jsou nyní na úspěšném turné a vypadá to, že i koncertně nám roste velký talent. Jejich čas ještě přijde.
GLOSA: Andělé porazili České lvy. Muzikanti šetřili časem i aktivismem |
Zatímco v hlavních i žánrových kategoriích se vybírá z interpretů, kteří v uplynulém roce vydali album, Síň slávy je volná disciplína. Od letoška pouze s podmínkou, že umělec musí být do uzavření nominací naživu.
Možná i díky stylovému rozptylu nových Andělů akademici z vod rockové či popové muziky zamířili do oblasti českému publiku tak milé, tedy mezi písničkáře. A volba padla na Vladimíra Mertu, jednoho z těch nejosobitějších. „Málokdo dokáže skloubit jemné, poetické melodie se silnými trefnými texty a pevnými názory jako on,“ vysvětlují zástupci akademie. K tomu vlastně není co dodat.
