RECENZE: Byrne z Talking Heads rozdává radost i písní o smrtící kulce

Americký hudebník David Byrne, známý hlavně jako někdejší frontman kapely Talking Heads, vydává po čtrnácti letech novou sólovou desku nazvanou American Utopia.

David Byrne na festivalu Colours of Ostrava v roce 2009 | foto: Marek Dvořáček, iDNES.cz

Deska je součástí projektu Reasons to Be Cheerful, jenž si klade za cíl dávat lidem důvod k radosti „navzdory politickým sporům a problémům životního prostředí“. K tomu se hudba skutečně hodí, a když odhlédneme od skutečně podivně poskládané úvodní skladby, pak se to i tomuto albu může dařit.

American Utopia

70 %

Autor: David Byrne

Píseň I Dance Like This totiž přechází z baladické sloky do těžce elektronického refrénu a působí spíš jako písek skřípající v soukolí.

Ale jinak jde naštěstí o celkem příjemný poslech. I když ve skladbě Every Day Is a Miracle Byrne líčí trochu bizarní svět kuřat, kde nebe je plné kohoutů a kukuřice a bůh je prostě velmi starý kohout a vajíčka jsou jako Ježíš. Inu, proč ne, buďme tolerantní.

Obal desky American Utopia

Po hudební stránce tu Byrne míchá živé nástroje s elektronikou tak, že si z obou světů bere to nejlepší. A vedle kytar, bubnů a spousty klávesových a hlavně synťákových zvuků tu v úvodu písně Gasoline and Dirty Sheets zazní třeba i sitár.

Překvapivě odlehčená je skladba Bullet, kde autor popisuje, kterak prošla něčím tělem vystřelená kulka (tolik opět k rozdávání radosti). Ryzí elektronickou rozjetou peckou je pilotní singl desky Everybody’s Coming to My House.

Z výše uvedeného vyplývá, že charakterizovat Byrneho novou desku je poněkud složité. Je to prostě nepřeberná paleta zvuků a vlastně i stylů, které však v tom všem pelmelu kupodivu nepůsobí nijak roztříštěně. Není to muzika pro každého, ale radost navodit zvládne.

David Byrne - Everybody’s Coming To My House