„Být bosá je občas stejně intimní jako řada témat v mé knížce,“ vysvětluje název Kateřina Jirková.
Knížka původně vznikla jako výběr fejetonů pro Onu Dnes, ale během deseti let přibyly další minipovídky.
Texty nejsou chronologicky řazené. „Přesto jsou určitým záznamem toho, co jsem v období deseti let prožila. Mnoho krátkých příběhů o karambolech na poli rodičovství, vztahů s lidmi vůbec, o novinařině, životě na polosamotě v lesovně, boji s kotlem, plevelem, zelím a sousedy. O lásce, víře a pomíjivosti, která nás jednoho dne překvapí,“ přibližuje svoji knihu.
Kateřina Jirková žije v současné době v Rokycanech, kde vychovává čtyři děti. A rozhodně se v životě nenudila. „V Plzni jsem pracovala jako novinářka, během všech mateřských dovolených jsem něco studovala, nebo psala. Vystudovala jsem sociální práci, absolvovala několik psychoterapeutických výcviků a nyní pracuju jako supervizorka v sociální oblasti a psychoterapeutka,“ říká.
Jak ale podotýká, její profese s psaním nesouvisí. „Zkoušela jsem sice psát něco ve stylu psychoanalytika I. Yaloma, ale brzy jsem pochopila, že to je cesta jinam. Mám tyhle dva světy zatím víceméně oddělené. Psaní je pro mě osobní, až intimní záležitost. Zapomínám při něm na čas, nechám se vést svou tvořivostí, i když mě zavede kamkoliv. Nehraju žádnou roli a připadám si svobodná. Někdy řeším, jestli to, co jsem napsala, vůbec chci zveřejnit. Ale s neustálou sebekontrolou by to nedávalo smysl,“ uvažuje.
Naboso není pouze pro ženy. „Zprostředkovává hodně z ženského světa. Mám ale zkušenost, že fejetony v Ona Dnes čte překvapivě velké množství mužů,“ usmívá se Kateřina Jirková.
Křest knihy se uskuteční ve čtvrtek v prostorách Zastávky v Plzni v 18 hodin.
