Americký skladatel Howard Shore se proslavil už v 80. letech. Spolupracoval se slavnými režiséry – Davidem Cronenbergem, Timem Burtonem i Davidem Fincherem. Do Prahy přijel představit své nejrozsáhlejší dílo, hudbu k trilogii Pán prstenů, již režíroval Peter Jackson. Melodie z třetí části Návrat krále 2. prosince rozezní pražskou O2 arenu.
Říkáte, že vám Peter Jackson umožnil dosáhnout toho, čeho byste nikdy nedosáhl. Motivací, nebo tím, že vám dal příležitost?
Obojím. Možnost napsat hudbu k takové literární klasice je pro skladatele poctou. Přišlo to v době, kdy jsem cítil, že mám energii na tak velký projekt. Tedy ve správný moment.
Jak takový správný moment vypadá?
Pokud jste moc mladý, musí vám někdo pořád pomáhat, protože je ta práce složitá. Pokud jste moc starý, nejste zase schopný stíhat ostatní. A já v tu chvíli nebyl ani v jedné z těch kategorií.
Prvního Oscara jste dostal za Společenstvo Prstenu, první část trilogie. Připravoval jste si tehdy řeč pro případ, že byste vyhrál?
Trochu ano. Ale když jsem tam přišel, byl jsem v šoku. Všechny jsem viděl z úplně jiného úhlu pohledu. Tu show známe hlavně z perspektivy publika, ale pak se postavíte na pódium a vše vypadá jinak. Je to děsivé. Všechna světla a tma, člověk je tam sám.
Podruhé už jste se asi cítil sebevědoměji.
Už jsem byl připravenější. Během toho večera navíc Annie Lennox zpívala naši písničku Into the West a já se díky tomu dostal během zkoušek do zákulisí.
Jaké to tam je?
Měl jsem trochu pocit, že tam nechci být. Nechtěl jsem přijít o své romantické představy. Všechno už najednou nebylo tak perfektní, dostalo to lidský rozměr.
Ale ani to není špatné.
Není. Byla to pro mne velká čest.
Byl jste fanouškem Pána prstenů, než jste začal psát hudbu k filmům?
Četl jsem ty knihy, když jsem byl v 60. letech na tour se svou kapelou.
Vnímal jste po třiceti letech příběh jinak?
Četl jsem tehdy hodně, takže jsem nad příběhem nepřemýšlel. Byla to pro mě prostě jedna z knih.
Na přelomu století jste tušil, že se chystá film?
Ne, Peter Jackson mi zavolal v roce 2000 a pozval mě na Nový Zéland. Tam jsem se setkal se scenáristy, architekty, kostyméry a dalšími. Pak mi pustili asi deset minut filmu a naprosto mě to okouzlilo. Chtěl jsem být součástí Pána prstenů. Ačkoliv si nikdo nemohl být jistý, do čeho se vlastně vrháme.
Jaké byly vaše první pocity poté, co jste ukončil práci na trilogii. Byl jste unavený, nebo šťastný?
Psal jsem tu hudbu čtyři roky, skoro každý den. Když jsem najednou přestal, trvalo, než jsem se úplně uklidnil. Prošel jsem si takovou etapou odcizení. Ale miloval jsem to. Na konci jsem paradoxně měl více tvůrčí energie než na začátku.
Navštívil Peter Jackson vaši živou projekci s orchestrem?
Nejsem si jistý, že by se mu to líbilo. Mohl by mít pocit, že ta hudba unikla filmu. To filmaři nemají rádi.
