Režisérův otec Zdeněk Svěrák znal svého generačního vrstevníka Jana Třísku déle, Jan Svěrák jej poznal, až když mu dal roli učitele Igora Hnízda v Obecné škole. „Viděl jsem, jak hladí ten zlatý křížek na Karlově mostě, aby mu přinesl dobrej džob,“ zmiňuje režisér Třískův americký přízvuk.
„On měl vůbec tu americkou rozevlátost a obrovské charisma, dokonce i jako starý pán. Měl jsem ho rád jako herce i jako člověka, přestože dokázal být vzteklý. Ovšem vztekal se jen proto, že byl hrozně přísný, především sám k sobě. Byl vždy připraven podat výkon na 110 procent a podobné nasazení, alespoň na sto procent, čekal od všech kolem,“ líčí Svěrák.
Režisér si troufá říci, že po dvou filmech se s Třískou skamarádili. „Pustil k sobě málokoho, ale pak ho zase dokázal obejmout. Je mi líto, že odešel právě teď, kdy měl nabídky na dva další filmy, kdy byl naprosto fit, ve formě a kdy si mohl zahrát ty intenzivní protivné dědky. Takových rolí pro staré herce je málo,“ míní režisér.
Právě zarytého dědečka s temnou minulostí představuje Tříska ve Svěrákově novince Po strništi bos, jejíž návštěvnost v kinech se blíží čtyřem stům tisícům diváků. „Za všech okolností vystupoval jako frajer a zároveň byl neskutečně pečlivý. Všude chodil dřív, nesnesl pomyšlení, že by se na něj čekalo,“ shrnul Jan Svěrák svou vzpomínku.
