Pavel Bobek, architekt a zpěvák snad ještě „američtější“ než Johnny Cash, se kterým si jednou zazpíval. K Bobkovým nedožitým osmdesátinám uvede sobotní ČT art celý tematický blok: záznam koncertu z roku 1997, hudební medailonek Večírek a rozhovor s Markem Ebenem Na plovárně.
Takže od písní Oh, Ruby, S tím bláznem si nic nezačínej či Veď mě dál, cesto má se divák dopracuje až k vlastní zpovědi muže, který si málem zkazil kariéru, protože chtěl zpívat jenom anglicky. A když přece jen zkusil češtinu, dozvěděl se od komunistických bossů, že „teď je to ještě horší, protože teď tomu lidi rozumějí!“.
Za normalizace nesměla být na desce více než čtvrtina „imperialistické“, tedy západní produkce, což ctitel americké country samozřejmě a soustavně porušoval. Před pěti lety vydal své poslední nahrávky a vešel do Síně slávy Akademie populární hudby, krátce poté zemřel.
