RECENZE: Český mýtus jménem Lucerna hlásí divadelní událost sezony

Dosud poslední premiéra na velké scéně pražského Divadla v Dlouhé vzbudila pozdvižení mezi diváky i odbornou veřejností. Režisérka Hana Burešová zde totiž oživila ikonické dílo Aloise Jiráska, 112 let starou Lucernu.

Zatímco její úterní repríza byla téměř beze zbytku vyprodaná, kritici shodně začínají své (až na výjimky velice pochvalné) recenze otázkou, zda má smysl i v dnešní době inscenovat tolikrát opakovaný příběh o lípě, tvrdohlavém mlynáři a prastaré povinnosti s lucernou.

Zjevně má. A není k tomu vlastně třeba přílišných modernizací a aktualizací. V Dlouhé to totiž vzali přesně půl na půl, na jedné straně adaptují klasickou látku s citem, na straně druhé tak činí s veselým nadhledem, aniž by však sklouzli k levné a nabízející se parodii.

V dnešní době silně pateticky působící promluvy mlynáře (hostující Igor Orozovič) či jeho báby (Jaroslava Pokorná) tak místo národní hrdosti vzbudí spíše pousmání. I tak však po zhlédnutí celé inscenace může diváka hřát pocit, že je součástí čehosi, co tu bylo už věky. Tedy pocit, který se Jirásek snažil ve svých čtenářích budovat napříč celým svým dílem.

Burešová se svým roky sehraným ansámblem především vytvořila po všech stránkách vyvážené divadlo. Poeticky hravá scéna plná hvězdiček, stromů, posunů kulis a hlavně nevnucujících se projekcí balí Jiráskův kus do pohádkového hávu a staví ho téměř na roveň starší české mytologii.

Lucerna (český mýtus)

85 %

Divadlo v Dlouhé

premiéra 17. března 2017

režie: Hana Burešová

hrají: Igor Orozovič, Veronika Lazorčáková / Marie Poulová, Eva Hacurová, Martin Matejka, Arnošt Goldflam, Jaroslava Pokorná, Miroslav Hanuš, Jan Meduna, Jan Vondráček, Magdalena Zimová, Pavel Tesař, Jiří Wohanka, Tomáš Turek, Tomáš Borůvka, Čeněk Koliáš, Martin Veliký

Vedle pevného Orozovičova mlynáře zaujme Miroslav Hanuš ve vděčné roli vrchního, jeho nahlouplé přípravy na příjezd kněžny v kombinaci s půtkami s učitelským mládencem Zajíčkem (Jan Vondráček) patří k nejlepším částem první poloviny. V té druhé se trochu zvážní, ač procházka nočním lesem připomene Sen noci svatojánské. Hlavně zde totiž zaujme vztah mlynáře a kněžny (Eva Hacurová), do kterého se hercům podařilo dostat až erotické napětí.

Z vyvážené hry trochu vyčnívá role vodníka Ivana, Arnošt Goldflam zde totiž hraje spíše sebe. Jeho kostým a rybářské náčiní zcela se vymykající celkovému vizuálu inscenace však dávají napovědět, že to zřejmě byl režisérčin záměr.

Lucerna v Dlouhé se stane jednou z událostí sezony. Jediný problém možná spočívá v názvu – podtitul „Český mýtus“ slibuje cosi jako analýzu či vyrovnání se s Jiráskem. Nabízí však jen divadlo. Ale skvělé.