RECENZE: Cobainovi žáci představují beatníky nové generace

Mileniálové jsou děti narozené v letech 1986 až 1995. Spisovatel Miroslav Pech pro ně však vymyslel mnohem poetičtější i výstižnější pojmenování – Cobainovi žáci. Odkazuje jím na slavného frontmana kapely Nirvana Kurta Cobaina. Stejný název nyní nese i jeho knižní novinka.

Autor knihy Cobainovi žáci Miroslav Pech | foto: Marek Podhora, MAFRA

Téměř dvousetstránkovým příběhem provází bezejmenný hlavní hrdina. Autor se postupně vypisuje ze zážitků z panelákového pískoviště, lásky k TV magazínu nebo nechuti k rovnátkům. Později nechybějí drogové experimenty, touha vzdorovat společnosti i následné pochopení, že ne vše v životě bude tak, jak si to člověk naplánoval.

Síla knihy nepramení z vyprávění, ale z drobných detailů, které osloví především čtenáře jeho generace. Oživuje totiž reálie doby od lízání Vitacitu po pravidelné týdenní velenákupy v Penny Marketu.

Přesto dílo projde zajímavou proměnou. Dětství a dospívání připomíná až šabachovsky laskavé scény ze života chlapce. Chvíle, kdy Pech popisuje, jak se na základní škole proměňuje v Johna Lennona, skoro zavání genialitou. Složitější období s drogami pak laskavost promění v úzkostlivé čtení. Ale nic z toho nepůsobí strojeně nebo prvoplánově.

Cobainovi žáci

85 %

Miroslav Pech

Argo, 2017, 200 stran

Zajímavé rozhodnutí Pech učinil také po jazykové stránce. Jazyk totiž dospívá společně s protagonistou. Od jednoduchých vět plných banalit nahuštěných za sebou se kniha dostává k složitějším souvětím ilustrujícím jeho vývoj. Pech si však jako autor nepotrpí na květnaté popisy, hodně si zakládá na dialogu.

Cobainovi žáci jsou jedinečnou výpovědí o generaci toužící žít si život po svém a hlavně po vzoru svých idolů. Beatnický vzdor z toho sálá na míle daleko. To se dnes jen tak nějakému spisovateli nepodaří. Ačkoliv by mnozí hodně chtěli.