Podle vyjádření divadla šlo o „žert a absolutní nadsázku“, nikoli propagaci sexismu či dokonce satanismu, což naznačovaly některé internetové reakce.
Jednorožec je součástí scénografie k připravované inscenaci. „Tato socha není vystavena ve veřejných prostorách divadla a je použita v představení Strach jíst duši, které s sebou však nese věkové omezení diváka,“ uvedl Vítězslav Charvát z marketingového oddělení činohry.
Připomněl, že Brno má ve veřejném prostoru dvě díla, v nichž lidé vidí falickou symboliku - hodinový stroj na náměstí Svobody a jezdeckou sochu Jošta Lucemburského. Odtud pramenila inspirace pro facebookovou nadsázku, kdy divadlo žertem pozvalo zájemce, ať se přijdou s jednorožcem vyfotit, podobně jako chodí pro záběry k soše Jošta.
Inscenace známé hry Rainera Wernera Fassbindera má premiéru 13. dubna. Fassbinder patřil k největším divadelním provokatérům ve volbě témat i požitých prostředků. „Programově a velice účelně bojuje se stereotypy a předsudky měšťácké společnosti a upozorňuje na jejich podmíněnou provázanost s kořeny rasismu, xenofobie a fašismu. Ne jinak je tomu i ve hře (a filmu) Strach jíst duši,“ uvedl ředitel Národního divadla Brno Martin Glaser.
Tématem hry je láska starší německé ženy a mladého arabského gastarbeitera. Výtvarná stylizace režiséra Jana Friče a scénografa Jana Štěpánka podle Glasera účelně a významově zobrazuje, jak se okolí na „nerovný“ vztah dívá, jak jej démonizuje a principiálně zavrhuje.
„Jevištní metafora je záměrně přehnaná, značně vulgární a obscénní, protože vyjadřuje nevraživé společenské klima, ve kterém je i ten nejčistší a bezelstný vztah bolestně stigmatizován,“ uvedl Glaser.
