Zeman se k Nohavicovi dostal poté, co mu jeden z návštěvníků setkání mimo jiné v dobrém rozmaru řekl, aby si pustil zpěvákovu píseň Pane prezidente.
„Jarka Nohavicu mám velice rád a aniž bych cokoliv naznačoval - protože jak se říká v Cimrmanovi, my nesmíme ani naznačovat - možná se s ním potkám 28. října,“ řekl Zeman na zaplněném šternberském náměstí. Právě na říjnový státní svátek se udílejí prezidentská vyznamenání.
Stejně jako během prvního dne návštěvy v Hněvotíně se i při tomto setkání v davu objevila protestní červená karta. Zeman se pak nepřímo do svého odpůrce slovně opřel.
„Největší zaměstnavatelé ve Šternberku jsou Excalibur Army a psychiatrická léčebna. Chápu, že někteří z nás se zblázní, a potřebují psychiatrickou léčebnu. Zcela bez souvislosti s touto poznámkou jsem se člověka, který před chvíli jako jediný měl červenou kartu, chtěl zeptat: Není vám tady smutno?“ řekl prezident, na což dav reagoval smíchem a potleskem.
Smích vyvolal Zeman také při setkání s dělníky šternberské zbrojovky Excalibur Army. A to když pronesl, že podle jeho informací je průměrný plat ve společnosti třicet tisíc korun.
„Tak doufám, že až přijedu příště, tak tu budou opravdu všichni mít těch třicet tisíc,“ reagoval na to prezident.
Ve firmě i na náměstí vychvaloval český zbrojařský průmysl. Ani tady si neodpustil narážku, tentokrát na porevoluční kabinet:
„V devadesátých letech se tleskalo pacifistické vládě a přišel útlum zbrojního průmyslu. Nejvíc tleskaly zahraniční zbrojařské firmy, které obsadily volné trhy,“ řekl s tím, že on zbrojařský průmysl - s tradicí už od dob první republiky - podporuje. Nutno dodat, že útlum zbrojařského průmyslu u nás nastal už za komunistů a to poté, co zbrojení ubralo na intenzitě po konci studené války.
