RECENZE: Robert Plant neztrácí na síle, jeho koncert byl opět požitkem

Robert Plant přivezl do Plzně svou kapelu The Sensational Space Shifters, s níž míchá rock s africkou hudbou. Při středečním koncertu v amfiteátru Lochotín však nezapomněl ani na klasiku z repertoáru Led Zeppelin. Výsledkem byly dvě hodiny zábavy na vysoké úrovni.

Není na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem. Většina znalců si cení Roberta Planta právě proto, že neobjíždí svět s nějakým laciným zeppelinovským revivalem. Přesto si jeden z návštěvníků po středečním koncertu v lochotínském amfiteátru posteskl, že „už tam je z nich jenom ten zpěvák“.

Robert Plant & The Sensational Space Shifters

80 %

Místo konání: Amfiteátr Lochotín, Plzeň

27. července 2016

Plant nebyl s obdobným programem v Česku poprvé, takže většina diváků snad věděla, že The Sensational Space Shifters nejsou Led Zeppelin, protože jimi být nechtějí. A ani to nemají zapotřebí.

Jeden z největších hlasů rockové historie se obklopil muzikanty s talentem od pánaboha a před koncertem v Plzni potvrdil už v Ostravě a Brně, že jim to dohromady jde skvěle. Ostatně Colours of Ostrava, kde hrál předloni, zmínil i ve středu večer. To když uváděl píseň Rainbow, která byla tehdy zbrusu nová a své místo v repertoáru má dosud.

Dramaturgii koncertu Plant poskládal tradičně ze svých sólových písní i některých hitů Led Zeppelin. V mnoha ohledech se set list nelišil od jeho předchozích dvou tuzemských vystoupení.

Kdykoliv došlo na zeppelinovskou klasiku, zaplněný amfiteátr reagoval s nadšením. Ale ve skutečnosti příliš nezáleželo na tom, z které kapsy se zrovna tahalo. Plant s kolegy některé staré písně přiblížili svému současnému zvuku, v němž míchají blues, rock a africkou hudbu, a tak skoro dvě hodiny trvající show nejenže prakticky neměla slabé místo, ale ještě působila neskutečně kompaktně.

Robert Plant zpíval, jako by mu bylo o třicet let méně, kapela hrála jako o život a zvuk, alespoň v dolní části amfiteátru, byl průzračný jako křišťál. I ten obvyklý problém letních koncertů pod širým nebem, tedy že je dlouho světlo, se vyřešil tím, že se před začátkem úplně zatáhlo nebe. Naštěstí pršelo jen trochu, na rozdíl od průtrže, která areál zasáhla o něco dříve.

Závěrečný nářez v podobě zeppelinovské klasiky Whole Lotta Love a Rock and Roll byl lehkou úlitbou fanouškům, takže nejspíš nikdo neodcházel nespokojený.

Čistě technicky se dá říct, že Plant a The Sensational Space Shifters oproti předchozím českým koncertům nepředvedli v zásadě nic nového. Navzdory tomu to byl hudební zážitek.