RECENZE: Iggy Pop je ve formě, do Prahy přiveze největší hity a dobrou kapelu

Novou koncertní kapelu představil v sobotu v Mnichově Iggy Pop. Se stejným bandem a patrně i velmi podobným programem přijede 25. června do Prahy, kde bude hlavní hvězdou prvního dne nového festivalu Metronome.

Iggy Pop | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Zatímco pátečním headlinerem festivalu Rockavaria byli na mnichovském olympijském stadionu Nightwish a třídenní svátek tvrdých rockerů zakončí v neděli Iron Maiden, hlavní hvězdou soboty byl právě Iggy Pop. Ten zakončil 15. května v Paříži společné turné s producentem posledního alba Post Pop Depression Joshem Hommem a následující evropské koncerty jede s kapelou, s níž poprvé vystoupil právě v Mnichově.

Iggy Pop

85 %

Festival Rockavaria 2016

Mnichov, Olympijský stadion, 28. května 2016

Nedá se ale říct, že by šlo o samé nováčky za Iggyho zády. Leaderem kapely, kterou frontman představil zcela typicky, tedy jako „Iggy Pop Motherfuckers“, a jež se vyznačuje nesmírnou versatilností, jak to vyžaduje skladba repertoáru, je výborný kytarista Kevin Armstrong, který už v minulosti s Popem hrál. Druhou kytaru s klávesami střídá Seamus Beaghen, jehož zkušenost s Iggym spadá do 80. let. Kapelu složenou vesměs z britských muzikantů pak dotváří mladá rytmika Ben Ellis (baskytara) a Mat Hector (bicí).

Zatímco na turné s Joshem Hommem se hrály výhradně songy z nového alba a z Popova „berlínského období“, to, co předvedl zpěvák v Mnichově a na co se patrně můžeme těšit i v Praze, je cosi, co můžeme nazvat „best of“ nebo „greatest hits“. Což je pro fanoušky všech období Iggyho Popa asi dobrá zpráva, naopak ten, komu pořád ještě zní hlavou především aktuální album, si musí počkat až na konec programu. Ale dočká se.

Iggy Pop

Koncert zahájily dvě slavné písničky z období kapely The Stooges, No Fun a I Wanna Be Your Dog. Pak se přeřadilo na „berlínskou vlnu“ nejprve hitem hitů The Passenger (to sebevědomí, kdy zpěvák zařadí svoji bezesporu nejslavnější píseň na začátek koncertu!) a titulní písní druhého berlínského alba Lust for Life. Nezapomínalo se ale ani na předchozí titul, produkovaný Davidem Bowiem, tedy The Idiot, a to v podobě písniček Sister Midnight nebo Nightclubbing.

Při posledně jmenované se stala věc nebývalá: Iggy si přinesl z portálu židli a při předehře na ni usedl - sice ve velmi vyzývavé póze, s mikrofonem, zastrčeným za kalhoty na místě poklopce, což nemohlo evokovat nic jiného než...však víme. Nicméně Iggy Pop sedící na pódiu je věc skutečně nevídaná. Zbytek koncertu se samozřejmě odehrával v klasické choreografii šílených tanečků, roztomile pozérských gest a odhazování svršků i mikrofonních stojanů.

Iggy Pop

Na písničky z alba Post Pop Depression došlo až ke konci programu. Jako první pod pořadovým číslem šestnáct zazněla Sunday, po ní Break Into Your Heart, a oddělen starou stoogeskou vykopávkou Search And Destroy pak ještě nášup dvou novinek Gardenia a Paraguay. Dlužno pochválit kapelu, která se skutečně velice dobře vtělila do partů all stars bandu, který tyhle skvělé písničky nahrál ve studiu a výsledek byl velmi uspokojivý.

A platí to pro celý koncert. Na Iggym Popovi je místy už sice vidět únava (diví se tomu někdo, v devětašedesáti letech?), ale pořád lidem dává všechno to, co od něj chtějí. Včetně seskoku do koridoru mezi ně, kde na svoje polonahé tělo nechá sáhnout desítky rukou, které se pak nejmíň týden nebudou mýt.