Ukázkovým příkladem může být letošní vyhlášení filmových Oscarů, které se neslo v bojovném duchu. Hlavním tématem se stala rovnoprávnost černošských herců, kterou průvodce večera Chris Rock shrnul: „Chceme jen stejnou příležitost, Leonardo DiCaprio má skvělou roli každý rok.“
Ale kromě rasových narážek vyslechly 88. ceny Americké filmové akademie také výzvy na podporu žen či sexuálních menšin ve filmovém průmyslu, došlo i na uprchlíky a z úst ekologického aktivisty DiCapria na záchranu planety.
Jiným proslulým aktivistou je zpěvák Bono, který evropské turné skupiny U2 zahájil otázkou: „Chcete Evropu, jejíž srdce a hranice jsou zavřené, nebo s otevřeným srdcem?“ V jedné skladbě pak zpíval „o chlapci vyplaveném na prázdné pláži“.
Zpěvák Bruce Springsteen zase zrušil plánovaný koncert v Severní Karolíně na protest proti zákonu, který podle něj diskriminuje homosexuály a transsexuály. Ukládá, aby občané používali veřejné toalety podle pohlaví, které mají v rodném listu. „Některé věci jsou důležitější než koncert a boj proti předsudkům k nim patří,“ prohlásil Springsteen.
Některé protesty jsou rafinovanější. Seriál o boji tajných služeb s teroristy Ve jménu vlasti najal při natáčení v Berlíně tamní arabské tvůrce graffiti, aby pokreslili zdi ve scéně z uprchlického tábora, a pozdě zjistil, že autoři do nápisů vložili výroky jako „seriál Ve jménu vlasti je rasistický“.
Ve Státech se umělci běžně hlásí k podpoře politických stran či prezidentských kandidátů, jak finanční, tak veřejné. Třeba Charlie Sheen začal podporovat Donalda Trumpa, za Hillary Clintonovou stojí pro změnu Richard Gere.
V tuzemsku se podpoře umělců těšil nejvíce Václav Havel, ale pak přišla změna. Už někdejší protest proti výrokům, jednání a vystupování tehdejšího prezidenta Václava Klause organizovali umělci, akce se účastnili třeba sochař David Černý, herečka Eva Holubová či zpěvák David Koller, který právě na Andělech zmínil vedle Zemana i Klause a Babiše.
Také iniciativu proti zvolení prezidenta Zemana podepsali známí lidé, ač někteří svůj podpis zpochybnili. K uměleckým projevům nesouhlasu patřily i rudé trenky nad Hradem, podle skupiny Ztohoven symbol „muže, který se nestydí za nic“.
