Angličtina označuje tento fenomén jako tzv. binge-watching. Výraz binge, který je synonymem pro oddávání se slastem, hýření, nebo dokonce orgiím, pravděpodobně mluví za vše. Významný anglický slovník Collins Dictionary dokonce výraz binge-watching označil za slovo roku 2015.
„Stejně jako u každé jiné závislosti, to škodlivé je ukryto v tom, od čeho vás odvádí,“ vysvětlila psychoterapeutka Hilda Burkeová pro deník The Guardian. „Většina z nabízených pořadů nebo seriálů člověku umožňuje jakýsi únik z reálného života. Před dvaceti lety jsme televizi svůj čas plánovaně věnovali, nyní v nás možnost sledovat celé série najednou vyvolává závislost. Člověk se musí spoléhat hlavně na svou sebekázeň,“ dodala.
Typickým případem je jeden z nejúspěšnějších seriálů z dílny Netflixu Dům z karet. Příběh o nelítostném politikovi Franku Underwoodovi přitáhl k obrazovkám miliony lidí po celém světě. Už čtvrtým rokem se tak třesou, až kanál uvolní všech třináct epizod najednou.
V nejhorších případech následují probděné noci, jen aby mohl ráno oddaný fanoušek přijít zmožený do práce s hrdým výrazem, že ví, jak to dopadne. Tedy prozatím. Protože brzy bude mít premiéru nebo reprízu jiný seriál. Třeba drama z ženského vězení Orange Is The New Black, sitkom Jak jsem poznal vaši matku nebo nedejbože Přátelé.
Právě sitkomy o mnoha sériích jsou podle závěrů výzkumu nejnenebezpečnější. Často se totiž vtěsnají do stopáže mezi 20 a 25 minutami, což člověka nutí sledovat dál a dál. „Ještě jeden krátký díl mě přece nezabije,“ běží v hlavě budoucího závislého. Jak se ale bránit? Nejefektivnější řešení je samozřejmě zrušení předplatného streamovací služby. Ve většině případů však jednoduše postačí trochu sebeovládání. Frank Underwood, Sheldon Cooper ani Rachel s Rossem nikam neutečou.