RECENZE: Nové Milénium uvázlo v pavoučí síti, s Larssonem srovnat nelze

Americká Národní bezpečnostní agentura, jež odposlouchává vše „od sousedských drbů po ministerské předsedy“, má starosti: v pokračování slavného Larssonova Milénia se do jejího počítačového systému naboural hacker.

David Lagercrantz, nový autor Milénia | foto: Magnus Liam Karlsson

A vážné starosti má v románu Dívka v pavoučí síti od renomovaného švédského autora Davida Lagercrantze i časopis Milénium. Jeho noví majitelé, silný novinářský koncern, by ho rádi „omladili“. To jest: méně složitých investigativních reportáží a více zajímavostí ze světa celebrit. Co by to znamenalo pro Mikaela Blomkvista, jenž podle mnoha mladších novinářů „působí jako zastaralá relikvie z dob dávno minulých“ a který si sám klade otázku, jestli by neměl jít dělat něco jiného?

Obal knihy Dívka v pavoučí síti

Napsat pokračování Milénia vyžadovalo od Lagercrantze notnou dávku odvahy. Z trilogie Stiega Larssona se stal světový fenomén. Vstoupil jeho následovník do stejné řeky?

Ano i ne. Napsal knihu příslušně napínavou a obsahově posunutou tak, jak se od Larssonovy smrti v roce 2004 posunul svět: „Kdo šmíruje lidi, musí počítat s tím, že lidi budou šmírovat jeho,“ vzkáže hacker (od počátku je jasné, že jde o Lisbeth Salanderovou) Národní bezpečnostní agentuře. Průmyslová špionáž, krádeže vědomostí či výzkum umělé inteligence se dostaly na mnohem vyšší úroveň. Jen ti padouši, nejen z bandy Spider Society, zůstali stejně brutální a nebezpeční, ať jde o Američany, Švédy nebo – samozřejmě – Rusy.

Mikael a Lisbeth zploštěli

Tohle vše a řada dalších prvků vytvářejících značně pochmurný obraz současnosti v Dívce v pavoučí síti nechybí. Nemá cenu srovnávat s Larssonem, ale jestliže jde o totéž prostředí a hlavní postavy, vyhnout se tomu nelze. A v tom je základní problém.

Mikael i Lisbeth jako by zploštěli. Zejména ona. Pořád je to zachmuřená potetovaná a piercingem obouchaná hackerka, vždy ochotná nesmlouvavě čelit zlu, ale chvílemi ve stylu svého nicku Wasp působí spíš jako figurka z komiksů o supermanech. Stále dokáže proniknout do každého počítačového systému a díky svému boxerskému tréninku zastavit surovce. Čte si o černých dírách a umělé inteligenci a živí se pizzou ohřívanou v mikrovlnce. Ale to všechno je popisné, nedostává se jí jiskry, díky níž byly i její největší eskapády uvěřitelné. A hlavně kamsi zmizelo napětí, které vyplývalo z jejího vztahu s Mikaelem, zřejmě proto, že jejich komunikace se odehrává víceméně jen přes mail či telefon. Tohle Lagercrantz nezvládl. Jako by sám uvázl v pavoučí síti složitého vztahu.

Dívka v pavoučí síti

65 %

autor: David Lagercrantz

nakladatel: Host

překlad: Azita Haidarová

480 stran, 349 Kč

Za co je však nutné vzdát mu dík, je „přidaná hodnota“: pasáže věnované vyšší matematice, rizikům výzkumu umělé inteligence a zejména savantům – autistům, kteří mají v některém úzce vymezeném oboru neuvěřitelné schopnosti.

Takovým je osmiletý synek zavražděného švédského vědce Franse Baldera August, snad nejpozoruhodnější postava knihy, byť by k němu možná odborníci měli jisté výhrady. Ovšem Dívka v pavoučí síti není odborné pojednání. Je to román. Nikoli špičkový, místy rozvleklý, nicméně nadprůměrný.