Oslovili jsme zástupce čtyř z největších vydavatelství audioknih, aby se s námi podělili o svoje zkušenosti. V sobotní kulturní příloze MfD Scéna si můžete přečíst jejich názory převážně na téma obchodního rozměru audioknih, o vzájemné spolupráci vydavatelů a podívat se také na skok do historie záznamu literárního textu zvukovou formou.
Na tomto místě téma rozvíjíme spíš po umělecké stránce. Nahrávání audioknih se v poslední době účastní i velké herecké hvězdy, výjimkou nejsou náročné dramatizace a vydavatelé v některých případech hodně investují i do doprovodné hudby či grafického návrhu obalu audioknihy.
Mezi populární „čtenáře“ patří i David Novotný
Máte stálý tým svých osvědčených interpretů? Kteří to ve vašem případě jsou a proč?
Vladan Drvota (Supraphon): Pochopitelně, že se snažíme, aby každá audiokniha měla toho nejlepšího a nejvhodnějšího interpreta. V katalogu Supraphonu naleznete nahrávky mnoha skvělých herců minulosti, ale i současnosti!
Martin Pilař (OneHotBook): Ano i ne. Každý rokem vydáváme více titulů a samozřejmě oslovujeme i pro nás nové narátory. Mezi naše stálé tváře patří určitě Hynek Čermák, Igor Bareš, Pavel Rímský, Martin Myšička David Novotný, Martin Stránský nebo Jana Stryková, Veronika Kubařová a další. Ke každému titulu ale vybíráme dle naturelu příběhu a postavy takže naší poslední audioknihu Sběratel kostí čte výborný Jan Vondráček.
Bohdana Pfannová (Radioservis): Nezávisle na Českém rozhlase točíme menší část naší produkce (naším doposud největším samostatným projektem je edice Nebojte se klasiky! aneb Hudební škola na CD s plejádou známých herců pod režisérskou taktovkou Jana Jiráně, který patří do okruhu našich stálých spolupracovníků), v současných nahrávkách Českého rozhlasu je to celá plejáda vynikajících interpretů, mohu zmínit např. Oldřicha Kaisera, Taťjanu Medveckou nebo Michala Pavlatu.
Tomáš Výchopeň (Tympanum): Nedávno jsme to počítali a zjistili jsme s překvapením, že jsme za celou historii Tympana spolupracovali už s těžko uvěřitelnými 99 interprety. Snažíme se ke každé audioknize najít ten nejvhodnější typ a jelikož je náš záběr žánrově poměrně široký, je podobně široký i tým „našich“ herců. Z těch klíčových pochopitelně musím zmínit Jiřího Lábuse, Arnošta Goldflama, Ivana Trojana, Aleše Procházku, Renatu Volfovou, Ladislava Mrkvičku, Martina Fingera, Oldřicha Kaisera, Táňu Medveckou, Josefa Somra, Petra Kostku, Miroslava Táborského, Vojtu Dyka, ale těch osvědčených je mnoho.
Řadu audioknih načetl i herec Jiří Dvořák
Myslíte, že „audiočtenáře“ zajímají víc dramatizované četby nebo interpretace jedním hercem?
Drvota: Vždycky záleží na tématu.
Pilař: Mohu soudit podle ohlasů na naše audioknihy. Vždy záleží na titulu a možnostech zpracování. Dobrá dramatizace je velmi obtížný podnik s ne vždy odpovídajícím výsledkem. Kloníme se k takzvané „dramaturgicky upravené“ verzi. Je to jednohlasá, nebo i vícehlasá četba (K. Tučková – Žítkovské bohyně, V. Kadlečková – Mycelium, D. Mitchell – Atlas mraků, G. Flynn – Zmizelá, O. Truc - Poslední Laponec, Ch. De Laclos – Nebezpečné známosti, J. Green – Hvězdy nám nepřály...) která však zachovává původní literární předlohu v nejvyšší možní míře. I tak náročná dramaturgická úprava pak zahrnuje práci s textem, který lze v mluvném slově zahrát... Velmi limitující je také rozsah povolených úprav v licenční smlouvě.
Pfannová: Dle prodejů a reakcí našich zákazníků jsou to víceméně vyrovnané skupiny.
Výchopeň: Vydáváme obojí, a tedy asi můžeme trochu srovnávat. Nejžádanější je kombinace jednohlasého čtení a nezkráceného textu. Význam nezkrácených čtení v poslední době roste, protože poslech čím dál častěji supluje samotnou četbu a lidé chtějí znát dílo celé. Např. naše Přemyslovská epopej Vlastimila Vondrušky je přijímána po letech samých dramatizací velmi pozitivně.
Obal audioknihy Solaris
Jak velká je u audioknih úloha hudby, obalu, příp. dalších doprovodných složek?
Drvota: Podpůrná.
Pilař: Hudba je pro nás nepostradatelnou součástí dobré audioknihy. Ke každému dílu skládáme originální hudební doprovod, který nejlépe vystihuje ducha a náladu příběhu, neruší, ale vytváří atmosféru. Stejně tak by měl i obal odpovídat náročnosti vzniku celého projektu a být výrazným grafickým dílem.
Pfannová: Hudbu považuji za nedílnou součást kvalitní audionahrávky, obal je i v době narůstajícího elektronického prodeje audioknih důležitý – především pro skalní příznivce, kteří si budují svoji audioknihovnu a v případě, kdy audiokniha slouží jako dárek. V Radioservisu na podobu obalu dbáme a snažíme se, aby obsahoval i kvalitní průvodní slovo.
Výchopeň: Obal zaujme oko a přitáhne pozornost, hudba pomůže odpočinout uchu a vhodně rozčlení text, ruchy prostředí u rozhlasových her dotvářejí děj a nahrazují popisné pasáže. Doprovodné složky dotvářejí harmonický celek. Klíčová ale je kvalita textu a přednesu. Třeba nadprůměrně pečlivě vypravená audiokniha Solaris zaujala zvukem a přednesem, ale skvělý designový obal nevyvolal skoro žádné odezvy.
Vilma Cibulková a Kateřina Tučková při vzniku audioknihy Vyhnání Gerty Schnirch
Který z titulů vašeho vydavatelství byl nejúspěšnější a čím si to vysvětlujete?
Drvota: Velice úspěšná je audiopodoba románů Ireny Douskové Hrdý Budžes, Oněgin byl Rusák a Darda ve skvělé interpretaci Barbory Hrzánové. S velkým úspěchem se setkávají i audiopodoby knih Zdeňka Svěráka v jeho kongeniálním autorském podání. To jsou audioknihy, jenž získaly za úspěšný prodej několik platinových desek a prodávají se bez přestávky mnoho let.
Pilař: Stieg Larsson – Dívka, která si hrála s ohněm (Milénium I.) - byl to náš první titul, je to vynikající a silný příběh, výborně ho načetl Martin Stránský v režii Jitky Škápíkové. Velmi se těším na připravovaný čtvrtý díl série (D. Lagercrantz – Dívka v pavoučí síti). Z českých titulů je to pak Kateřina Tučková – Žítkovské bohyně.
Pfannová: Jeden říct nemohu, protože mnohé tituly prodáváme dlouhá léta a proto bych srovnávala nesrovnatelné. K nejúspěšnější určitě patří edice Toulky českou minulostí kopírující oblíbený rozhlasový seriál (na CD mp3 už vyšlo 1000 dílů), velké rozhlasové dramatizace (Jméno růže, Sága rodu Forsytů a další) nebo třeba Staré pověsti české v podání Zdeňka Svěráka, které vyšly poprvé v roce 1999 a prodáváme je dosud.
Výchopeň: Naším absolutně nejúspěšnějším titulem jsou Čtyři dohody. Je to naprostý fenomén a vysvětlení je nasnadě: synergie ducha doby, stěžejního poselství a charismatického propagátora v osobě Jaroslava Duška je – zdá se – věčná.
