Rozhodnutí pořadatelů uspořádat letos festivaly Rock for People hned dva - jeden v Hradci a druhý v Plzni - možná ovlivnil celkovou atmosféru v hradeckém Festivalparku. A nutno říct, že vůbec ne ve špatném smyslu. Dvě hlavní pódia stojí letos naproti sobě a jsou k sobě mnohem blíž. Přemístění z jedné strany na druhou trvá maximálně dvě minuty.
„Proč to pořadatele nenapadlo už dřív? Přijde mi to praktičtější,“ ptá se Alena Jenková z Prahy, která právě dorazila na páteční odpolední koncert Vypsané fixy. Teploměr na sluníčku v pátek už zřejmě dávno překročil třicítku a do areálu proudily tisícovky nových návštěvníků. Aby ne: vždyť hlavní festivalový večer právě začal.
O tom, kdo je hlavním headlinerem celého hudebního maratonu, má pochyby jen málokdo.
„Pro mě je to rozhodně Limp Bizkit, poslouchám je už od dob, kdy se proslavili díky soundtracku k filmu Rychle a zběsile,“ uvažuje návštěvnice Lenka. Její přítel Adam ale oponuje: „Faith No More, to je přece ta pravá hvězda večera. Doufám, že nepřijde bouřka.“ Naráží tím ironicky na události před třemi roky, kdy slavná americká kapela nezahrála kvůli smršti, která se přehnala nad festivalem a pokazila celý ročník.
K ničemu takovému se však v pátek odpoledne neschyluje, a tak se lidé baví bezstarostně. A to už od raného odpoledne, kdy davy natěšených festivalových turistů svážely na festival od terminálu přecpané autobusy, do kterých se na dalších zastávkách už skoro nedalo vmáčknout. Kdo mohl, využil otevřený starý výletní autobus, z něhož si cestující prohlédli centrum Hradce a mávali na kolemjdoucí.
„Jsme z Kalifornie, s vedrem nemáme problém“
Hradecký Rock for People letos působí o něco vzdušněji, možná i skromněji. Namísto pódia v obřím stanu, který zde v minulých dvou letech pořadatelé postavili pro případ, že by opět přišla bouřka, vystupují kapely znovu na dvou velkých open air loukách. Zbyl jen menší stan pro méně známé kapely a hangár. Rock for People jako by se vracel k osvědčeným tradicím.
Jednou z prvních hvězd prvotřídního renomé, které do Festivalparku v pátek dorazily, byla kalifornská banda, která si říká Hollywood Undead. Na poměry opravdové superstar přijela nezvykle s několikahodinovým předstihem, a tak si parta mixující rap, metal a rock našla čas i na rozhovor pro MF DNES.
Kapela byla před vystoupením evidentně v dobrém rozmaru. K rozhovoru vyšli jako ostatní hudebníci z jedné mobilní šatny. Kdo kolem nich projde, nemůže si nevšimnout cedulek na dveřích se jmény Limp Bizkit a Faith No More. Jejich ještě slavnější kolegové jsou však na rozdíl od party z Los Angeles teprve na cestě.
„Počasí nám vyhovuje, jsme z Kalifornie, tam je pořád teplo, takže s vedrem nemáme problém,“ smějou se rockeři. Formace, kterou lidé často přirovnávají k Linkin Park, přivezla na své evropské tour nové album. „Jsme tu poprvé, tak nevíme, co očekávat. Slyšeli jsme, že Češi vypijí víc piva než kdokoliv na světě, takže jich tam dneska asi taky spousta padne,“ prorokují.
Hollywood Undead loni zahráli v pražské Lucerně, letos v Česku účinkují pro změnu pod širým nebem. Oboje má podle nich něco do sebe. „Při koncertech pod střechou jste blíž fanouškům a je tam lepší zvuk. Venkovní koncerty jsou zábavné, protože můžete být opilí a všem je to jedno,“ směje se kapela, která tu po svém koncertu na rozdíl od mnoha jiných hvězd zůstala a setkala se s fanoušky.
Faith No More splatili dluh
Očekávanými vrcholy pátečního večera byly koncerty amerických superhvězd Limp Bizkit a Faith No More.
Především Fred Durst a spol. dostali kotel čítající několik tisíc fanoušků do varu. Největší odezvu měly kultovní písně Limp Bizkit My Generation, Take a Look Around nebo My Way, do vkusu diváků se slavná nu metalová kapela trefila také coververzí Killing In The Name od již neexistujících Rage Against The Machine. „Celý páteční program byl super a tohle byla fakt pecka,“ zhodnotil koncert Jiří Štěrba.
Faith No More splatili na Rock for People dluh z roku 2012, kdy jejich koncert na poslední chvíli zhatila vichřice. Frontman Mike Patton, celý v bílém stejně jako ostatní členové souboru, to také hned v úvodu připomněl. „Pamatuje si někdo, co se stalo před třemi lety?“ namířil otázku do publika. „Kde je déšť?“ doplnil ho klávesista Roddy Bottum.
Kapela odehrála zhruba polovinu z novinkového alba Sol Invictus, diváci se ale chytali především na osvědčené songy z přelomu 80. a 90. let: Epic, We Care a Lot, Easy. Hudebníky v závěru „donutili“ hlasitým potleskem ke dvojnásobnému přídavku.
V sobotu čeká návštěvníky například americká formace Yellowcard, Julian Casablancas, Sto zvířat, David Koller, Vojtěch Dyk, taneční pecka Flux Pavilion a hlavně raketa posledních let Bastille.
