Galerie Středočeského kraje, která sídlí v budově bývalé Jezuitské koleje v Kutné Hoře, je v nezáviděníhodné pozici. Jednak je krajem zřizovaná instituce pořád tak nějak spojovaná se středočeským démonem, někdejším hejtmanem Davidem Rathem, který pro ni například před lety za silného mediálního zájmu v Londýně vydražil velecennou středověkou iluminaci. Ale i kdyby toho nebylo, GASK je prostě trochu v závětří dvacetitisícového města mimo hlavní tahy.
Neprávem. V těsném sousedství chrámu sv. Barbory totiž disponuje velkolepým útočištěm, v němž nabízí neotřelý pohled do svých sbírek. Stálá expozice nazvaná Stavy mysli/Za obzorem zdařile nabourává zažité představy o tom, jak prezentovat umění. A vedle toho GASK pořádá řadu krátkodobých výstav, které stojí za návštěvu.
Popraviště svědomí
V letošní sezoně v Kutné Hoře hodně sázejí na sochy. A ruku v ruce s tím na otázky „vyššího principu mravního“. Příští sobotu začne výstava Jiřího Beránka (1945), který se jako další umělci téže generace musel vypořádat s mravním neklidem zdejší normalizace.
Beránkův projekt, vytvořený přímo pro Jezuitskou kolej, reflektuje protipóly její historické identity – budova, která původně vznikla coby místo duchovní výchovy, byla po odchodu jezuitů z Kutné Hory v 70. letech 18. století převedena do vojenské správy a sloužila po více než dvě století jako armádní objekt. Tento rozpolcený osud se dodnes projevuje v ostrém kontrastu mezi vznešenými architektonickými interiéry a dochovanými stalinistickými nástěnnými malbami ze začátku 50. let 20. století. Sochař tyto zdánlivě nesmiřitelné skutečnosti propojuje myšlenkovou polohou společnou náboženskému i vojenskému uvažování: totiž, že stojíme před koncem světa. V rámci výstavy se bude 18. dubna křtít Beránkova monografie a zároveň se uskuteční komentovaná prohlídka expozice.
Daniela Vinopalová-Vodáková, K Prostoru
Výstava malíře a sochaře Jiřího Sozanského (1946) s názvem Mezní situace bude slavnostně zahájena 9. května, tedy u příležitosti sedmdesátého výročí ukončení druhé světové války. Sozanský se zápasem, bojem, zoufalým tlakem a protitlakem vyjadřuje k dobově aktuálnímu i nadčasovému tématu zhroucení osvícenských hodnot mravního řádu a jejich nahrazení zuřivým „popravištěm svědomí“.
„Rozsáhlým projektem se vrací k věčnému tématu člověka v mezní situaci, aby intenzivní uměleckou reflexí evokoval klima rozvratu a zkázy a hledání naděje v beznaději,“ říká spolukurátor výstavy Jiří T. Kotalík. V expozici autor předpokládá využít různá na sebe navazující formální řešení od klasické kresby a grafiky přes výtvarné instalace a objekty, bronzové plastiky až po práci s novými médii.
Od knížek k filmu
Do třetice socha. Tedy Socha, což je název výstavy, která od 14. listopadu představí a před divákem bude konfrotovat dílo dvou autorek různých generací – Daniely Vinopalové-Vodákové (1928) a Moniky Immrové (1970).
Každá ze sochařek ve své generaci vystupuje jako výrazná a zároveň solitérní osobnost. Obě se v jednoduchých abstraktních formách vyjadřují k nadčasovému a stále nově problematizovanému vztahu hmoty, objemu a tvaru a jejich určení v prostoru.
V dubnu letošního roku oslaví osmdesáté narozeniny český výtvarník Jiří Šalamoun. Výročí připomene expozice, jejímž cílem je představit autorovu tvorbu v celém jejím rozsahu – od ilustrace, včetně autorských knih a bibliofilií a grafiky, přes tvorbu filmovou a s ní spojené plakáty až k práci pro divadlo.
GASK na projektu spolupracuje s olomouckým Muzeem umění, kde se již od ledna představuje především Šalamounova knižní tvorba. V Kutné Hoře od března dojde na animaci, plakáty a filmy. U příležitosti obou výstav vyjde i obsáhlá monografie Jiřího Šalamouna, která jej vedle obrazového materiálu představí i jako básníka a esejistu.
I letos bude pokračovat série výstav Práce na papíře ze sbírek GASK. Jako první ukáže galerie dva dosud nezveřejněné obrazy významného představitele evropského moderního umění Josefa Šímy. V prostoru Projectroom věnovaném mladým tvůrcům své práce předvede Martin Krajc, Tadeáš Kotrba a Michaela Maupicová.
