Pravěký ještěr výtvarníka Zdeňka Buriana byl s velkou pravděpodobností předlohou pro slavnou japonskou Godzillu, která se ve stejnojmenném filmu objevila v roce 1954. Oznámil to badatel a sběratel Burianova díla Aleš Durčák, který vede Muzeum Zdeňka Buriana ve Štramberku na Novojičínsku.
Vzhled původní japonské Godzilly inspiroval i Iguanodon od Zdeňka Buriana.
„Dostal jsem se k tomu úplně náhodou před několika měsíci. Sledoval jsem dokument z natáčení slavného filmu. V jednom záběru se objevil výtvarník Teizo Tošimicu, který měl na stole při kreslení Godzilly rozloženou knihu s reprodukcí Zdeňka Buriana. To se objevilo i v dalším dokumentu. Je pravda, že filmový netvor je ještěrovi hodně podobný,“ řekl Durčák. Podle něj byl filmařům inspirací ještěr Iguanodon bernissartensis. Jeho obrázek poprvé vyšel v Burianově knize Divy prasvěta vydané v roce 1942.
Durčák je přesvědčený o tom, že o této skutečnosti Burian sám nevěděl. „Pokud ano, určitě by to na veřejnost prosáklo. Někomu by se svěřil při návštěvě či v rozhovorech, které vedl. Do mého objevu ale o tom nikdo tušení neměl. A to se řada lidí z řad badatelů a sběratelů malířovou tvorbou zabývají hodně dlouho a detailně,“ řekl.
110 let slavného ilustrátora
Nyní s kolegy řeší další záhadu. Z jaké knihy filmový výtvarník čerpal. „Podle dokumentu jsme nenašli nic, o čem bychom věděli. Takovou knihu neznáme. Muselo jít o speciální vydání pro Japonsko,“ uvedl Durčák. Burian je v Japonsku hodně populární. Jeho díla se v Tokio vystavovala deset let. „Byla to jeho vůbec nejdelší výstava. Japonce pravěk fascinoval a stále fascinuje,“ dodal Durčák.
Zdeněk BurianNarodil se 11. února 1905 v Kopřivnici. V ilustraci dobrodružného žánru byl mistrem světového formátu, přesto celý život zůstal osamělým a jeho obrovské dílo opomíjela umělecká obec, jeho kresby znevažovali vědci a až na výjimky nebyl ceněn ani oficiálně. Po několik generací znal skoro každý chlapec jeho brilantní perokresby, kvaše a tempery doprovázející knihy Eduarda Štorcha, Jaroslava Foglara či třeba Karla Maye. Proslavila ho i vědecká ilustrace, zejména paleontologické rekonstrukce pravěkých zvířat a rostlin společně s profesorem Josefem Augustou. Zemřel 1. července 1981 v Praze ve věku 76 let.   |
Informaci zveřejnil až v době, kdy se blíží výročí narození slavného umělce. Burian se narodil 11. února 1905 v Kopřivnici na Novojičínsku. Prvních pět let života ale strávil v nedalekém Štramberku. Tam se zamiloval do jeskyně Šipka, kde prokazatelně žili pravěcí obyvatelé. Odtud pravděpodobně pochází i jeho vášeň pro pravěk. V roce 1992 ve městě vzniklo Muzeum Zdeňka Buriana, které Durčák vede.
„Slovo muzeum máme v názvu, ale jako muzeum se nechováme. Nemáme prostředky na nákup děl a vytváření sbírek. Organizujeme výstavy. Jednu až tři do roka. Spolupracujeme s institucemi i se soukromými sběrateli, kteří dnes vlastní velkou část díla,“ řekl.
Muzeum ročně navštíví deset tisíc lidí. Durčák se jim snaží Buriana představit i v jiném světle než jak je všeobecně vnímaný. „Všichni jej mají za malíře pravěku. On byl ale i výborný portrétista i vášnivý etnograf. Národopis miloval. Portrétní tvorba ale moc známá není,“ řekl. Během svého uměleckého života vytvořil Burian 14 000 až 15 000 děl. Hodně jich ještě dnes není známých. „Byl štědrý a často dětem své výtvory rozdával. Stále se objevují nová díla,“ doplnil Durčák.
K Burianovu jubileu muzeum připravilo dvě výstavy. Jedna začala v lednu a věnuje se jeho uměleckým vědeckým rekonstrukcím života v pravěku. Druhá, s názvem Básník štětce, se chystá na červenec. Durčák na ní představí několik děl, které se objevily až v posledních letech a dosud nebyly vystaveny.
