Jak vám zatím nahrávání jde?
Fantasticky. Svým způsobem je to setkání dvou kultur. Spolupracoval jsem zatím jen s pár lidmi mimo angloamerickou hudební oblast. Žádný z nich nebyl na Davidově úrovni. Je to pro mě zajímavé setkání, protože jsem ho neznal, když jsem vyrůstal, nikdy jsem o něm nečetl v novinách, neslyšel jeho hudbu. Překvapilo mě, že i když je tu hvězda, je to normální, rovný chlap.
Co vás ke spolupráci s ním přesvědčilo?
Viděl jsem klip k písničce Ty a já, kde hraje na bicí, exploduje a začne hořet. Říkal jsem si, že je to šílenec. Když jsme se sešli, viděl jsem, že je otevřený tomu, aby do nahrávání někdo vstoupil a přispěl. Že nechce jen pokračovat v tom, co dělá se svojí kapelou.
Zaujalo vás něco specifického na práci s českými muzikanty?
Největší výzvou je jazyk, protože melodické linky a frázování jsou odlišné od rytmizace anglické a americké. Ať už to dopadne dobře, nebo špatně, snažíme se, aby některé melodické linky působily alespoň pro moje ucho lehčeji, aniž bychom museli udělat kompromis ve významu. Občas to totiž působí, že se do jedné melodie musí vměstnat příliš slov. Zatím s tím experimentujeme, uvidíme, jaký bude výsledek.
Co jste si před nahráváním řekli? Kam má ta deska směřovat?
David přijel do mého studia, poslouchali jsme spolu nějakou hudbu a mluvili o spoustě věcí, aby mezi námi bylo jasno. Jako producent jsem ve dvojí pozici: chci, aby byl spokojený David jako umělec, ale platí mě jeho vydavatel, který má také určitá očekávání. Mým úkolem je, aby byli spokojení všichni.
Co vám přijde jako nejsilnější stránka nahrávaných písní?
Mají silné kytarové riffy. Michal Pelant přišel s několika zabijáckými kytarovými linkami, snažíme se udělat z nich hlavní motivy. A taky rytmika, o kterou se stará David a jeho syn Adam. Do dvou písniček se nám teď podařilo nahrát neuvěřitelné bicí. Z rytmiky se stalo jedno z důležitých témat desky.
Dá se nahrávání srovnat s nějakou vaší předchozí zkušeností?
David má rád nezávislou hudbu, možná je to nejvíc alternativní natáčení, jaké jsem kdy dělal. Ne že by bylo experimentální, ale používáme jiné harmonie, díváme se na hudbu jinak než na nahrávkách, na nichž obvykle pracuju.
