„Plastika přezdívaná Mašle od Jiřího Hofmana skončila ve starém železu, ‚Žena s nákupem‘ od Jana Lukáše dostala nový nátěr a sousoší Školka od Bedřicha Kloužka radnice kvůli výstavě chystaného obřího centra přestěhovala do Tyršových sadů,“ vypočítává Dana Janatová ze spolku architektů Plac, který usiluje o zlepšení veřejného prostoru. „Sešrotování plastiky je politováníhodnou událostí.“
Společnost Soliter, vlastník pozemku, na kterém skulptura stála, její likvidaci odůvodnila žalostným stavem a zákonnou povinností odstranit objekt z ochranného pásma vodovodního řádu. Dílo firma zlikvidovala, aniž by o svém záměru někoho informovala.
Město přitom mohlo plastiku zrenovovat a uskladnit, než by pro ni ve spolupráci s odborníky našlo jiné vhodné umístění. „Od výrobce šperků bychom očekávali, že se bude plastikou připomínající šperk zdobit,“ dodala Janatová.
Podle architekta Jakuba Chuchlíka vyrůstaly dříve sochy ve městě zpravidla ve spolupráci sochařů s architekty. Například sousoší Školka od Bedřicha Kloužka instaloval tehdejší městský architekt Karel Pelant. Podobu Komenského náměstí navrhoval architekt Ivan Jirkal.
Neprávem přehlížené umění
„Jablonec ale nemá městského architekta ani jiný orgán, který by dohlížel na rozvoj města,“ upozorňuje Chuchlík.
Spolek Plac osudy jabloneckých soch zmapoval a sestavil z nich průvodce. Lidem ho poprvé představil ve Vladimírově knihkupectví.
Jeho majitel Vladimír Opatrný, nakladatel a člen spolku, tvrdí, že kniha vydaná s podporou Nadace české architektury je oslavou neprávem přehlíženého umění a jeho autorů.
„Mnozí z nich přitom v Jablonci nad Nisou stále žijí a zejména díky jejich vzpomínkám se podařilo poskládat většinu střípků do mozaiky příběhů, když pátrání v archivech, kronikách a dobovém tisku mnoho informací nepřineslo,“ popisuje Opatrný knihu O jablku a dalších - průvodce po výtvarném umění 60. až 80. let 20. století ve veřejném prostoru Jablonce nad Nisou.
„Přijali jsme roli kronikářů, zodpovědných za obraz historie, a sochám, jejichž jména se nedohledala nebo nikdy neexistovala, jsme vtiskli někdy již zlidovělé přezdívky,“ řekl Chuchlík, který je autorem textů v knize. Grafickou podobu navrhl výtvarník, grafik a pedagog umělecké průmyslovky Jan Picko.
