Až bude televize Barrandov na podzim vysílat svůj nový seriál Stopy života, bude mít v Žamberku, Lanškrouně a Vysokém Mýtě zajištěnou sledovanost. Tři díly ze šestnáctidílné série točil jeho režisér Tomáš Magnusek, který proslul pokleslou úrovní své předchozí tvorby, právě tam.
Ne, že by si trojici měst z kraje sám vybral kvůli jejich atmosféře, panoramatu či fotogenickým zákoutím. Radní, podobně jako v Náchodě, Broumově a Trutnově, kývli na jeho nabídku, že u nich bude točit, pokud mu finančně přispějí.
„Domluvili jsme se, že bychom byli rádi, aby u nás natáčel. Dali jsme mu proto finanční dar 20 tisíc korun, i když původně chtěl 50 tisíc,“ uvedl starosta Žamberka Jiří Dytrt.
Město prý zvažovalo i kvalitu předchozí Magnuskovy tvorby. „Někteří zastupitelé to připomínali a kritizovali. I proto jsme mu nakonec dali méně. Převládl však názor, že jde o propagaci města, hrají tam naši ochotníci, bude vidět opravené divadlo,“ dodal starosta.
Podobně probíhalo jednání i v Lanškrouně, tady Magnusek získal padesát tisíc. „Byl jsem proti, máme lepší režiséry. Ale kvůli zviditelnění města jsme příspěvek odsouhlasili,“ uvedl místostarosta Lanškrouna Zdeněk Baborák.
V seriálu hrají i Abrhám, Vašut nebo Kačer
Podle informací z TV Barrandov působí nový seriál, až na jméno režiséra, standardně. V sérii z prostředí psychiatrické léčebny se dokonce objeví Josef Abrhám, dále Ivana Andrlová, Kateřina Brožová, Marek Vašut nebo Jan Hrušínský.
Hlavní dějovou linkou seriálu bude osobní a profesní život primářky psychiatrie a jejího manžela. V příběhu, který údajně staví na skutečných událostech, si zahrají i Jan Kačer, Libuše Šafránková nebo Jan Tříska. Scénář série napsal psychiatr Jan Cimický.
Práci s takovým týmem zadala televize režisérovi, který za všechny své předchozí snímky sklidil posměch za dějovou prostotu a řemeslnou mizérii, v lepším případě ostrou kritiku.
Příklad jednoho z komentářů k jednomu z posledních Magnuskových děl Bastardi 3: „Obec filmových kritiků a diváků si vytvořila na tento snímek poměrně jednoznačný názor a de facto vyloučila jeho autora ze svého středu: shodla se na umělecké ubohosti filmu a odsoudila jeho xenofobní a rasistické konotace,“ píše v literárním časopise Tvar zástupce ředitele Ústavu pro českou literaturu Karel Piorecký a připomíná scénu, ve které romští násilníci útočí na pokojné skinheady.
„Za osmdesát minut nicoty jsme zaplatili dvakrát sto pětadvacet korun, o následné nutné léčbě organismu nemluvě. Z produkce samouka Tomáše Magnuska vzešel další kus, Obchodníci,“ uvedla v recenzi Mirka Spáčilová z MF DNES a dílu udělila 10 procent. Další jeho film Jedlíci nazvala šmírou a ubrala na pět procent.
Fellini to není, ale byli jsme spokojeni, říkají v Mýtě
„Nedávné Babovřesky odflinkly řemeslo, jež jejich tvůrce umí; Jedlíci patří k sílící vlně filmařů, kteří řemeslo nikdy neuměli. U pokladen kin jsou si všichni rovni: Magnusek, Troška, Spielberg. To je smutek,“ dodala Spáčilová.
Podobně jako Žamberk zdůvodňuje svoji podporu Magnuskovi i Vysoké Mýto, které mu dalo 15 tisíc. „Točil u nás už svůj film Obchodníci a s kamerou a záběry Mýta jsme byli moc spokojeni. I když jinak ten film samozřejmě není žádný Fellini. Je to velmi levná a účinná propagace města,“ řekl starosta Miloslav Soušek.
Ne všechna města, která Magnuskovi lidé s nabídkou oslovili, kývla. Odmítlo například Ústí nad Orlicí nebo Česká Třebová.
Samotný Magnusek fakt, že města částečně přispěla na výrobu, považuje za správný. Navíc slibuje, že v seriálu odvede co nejlepší práci. „I já bych si přál, aby moje díla neměla jen komerční úspěch, ale byla i kvalitní,“ napsal v SMS zprávě.
