ZAZ na festivalu Colours of Ostrava 2012
Ještě pořád bývám před koncertem nervózní, ale zároveň je to příjemný adrenalin, říká zpěvačka, jejíž koncerty jsou proslulé energií a spontaneitou.
Nakolik jsou vaše vystoupení detailně připravena?
Nemám ráda, když jsou věci strnulé a proto si nechávám hodně prostoru na improvizaci. Koncert samozřejmě musí mít nějakou vedoucí linii, už z technických důvodů jako je třeba nastavení světel. Ale kdyby bylo všechno do detailu připraveno, tak bych se nudila. Ráda si hraju s tím, jak reagují posluchači.
Na vašich koncertech je vidět, že fanoušky nešidíte...
Všechno, co dělám, dělám naplno.
Jste po koncertě unavená, nebo vám spíš dodá energii?
To víte, že je to únavné, ale je to příjemná únava. Jako když děláte nějaký sport - taky nemůžete popadnout dech, ale vlastně se cítíte dobře.
ZAZ v Lipsku, 8. května 2014
Umíte si představit, jak budou vaše koncerty vypadat za deset, dvacet let?
Teda, za dvacet let? No, bude záležet na tom, koho potkám, co ve mně bude rezonovat, na co budu mít chuť. Můžu klidně třeba natočit album brazilské hudby... Možné je v podstatě úplně všechno. Mám spoustu plánů, třeba založit vlastní festival. A představuju si, že za těch deset, dvacet let budu ještě otevřenější než teď. Ale snad i zodpovědnější.
Jste proslulá tím, že občas hráváte na hodně zvláštních místech: na vrcholu Mont Blanku nebo třeba na Sibiři. To byla spontánní rozhodnutí?
Prostě jsem potkala lidi, kteří mě tam pozvali, a já si řekla, proč ne. Byla to výzva, jiná energie. I když někdy mívám trochu strach, jdu do toho, pokud cítím, že je na to pravá chvíle. Třeba zrovna ten Mont Blanc, to byla ohromná zkušenost. Už třeba jen to nekouření! Ale když to dokážeš, vydrápeš se nahoru, podíváš se kolem sebe na tu nádheru, vidíš lidi, co lezli s tebou a jsou ještě víc "hotoví" než ty, to je tááák krásný pocit...
Máte ještě nějaké další místo, kde byste chtěla zpívat?
Ty bláho, tak těch je spooouuusta! Třeba nahoře v Tibetu! V amazonském pralese! Všechna ta šílená a krásná místa! A ráda bych se vrátila na japonský Fuji Festival, tam jsem hrála na svém úplném začátku, nikdo mě ještě neznal a byl to velký zážitek.
ZAZ na festivalu Colours of Ostrava 2012
Pamatujete si v souvislosti s místem konání festival Colours of Ostrava? Tam jste zpívala před dvěma lety v bývalých železárnách.
No jasně, to si pamatujeme všichni, těšíme se, až se tam vrátíme. Byl to jeden z nejhezčích koncertů nejen tím výjimečným prostředím, ale i díky úžasným lidem a celkovou atmosférou.
V té době jste byla na vzestupu. Dnes už jste známá, slavná, lidé vás jistě poznávají na ulicích. Stála ztráta soukromí za to?
Ale já soukromý život mám, docela si umím zachovat odstup. S tím, že vás lidé poznávají, se naučíte žít. Je to ostatně vaše volba, vždycky vám to něco přináší a něco současně bere. Možná jsem vlezla někam, kde nemusí být všechno úplně podle mého gusta, ale pokud chci přispět svojí troškou do mlýna, vydat ze sebe to dobré, tak se s tím musím nějak srovnat. Ale máte pravdu, nejradši potkávám lidi, kteří netuší, kdo jsem. Ti jsou opravdoví, chovají se ke mně nejupřímněji.
ZAZ v Lipsku, 8. května 2014
Co je vlastně tajemství vašeho úspěchu? Čím jste lidi podle vašeho názoru oslovila publikum?
Nevím, ale doufám, že to je součet všeho, s čím do muziky jdu. A že největší hodnotu má obsah, ne obal. Energie, kterou dávám do toho, abych sdělila, co chci sdělit.
A myslíte, že v tom sehrála roli i francouzština, která od vás zní velice sexy?
Asi ano, francouzština je obecně pro lidi šarmantní, Ale stejně věřím, že důležitější je srdce než jazyk.
