U divadla jste strávil přes půl století. S tím vším, co teď o herecké profesi víte, rozhodl byste se pro ni znovu?
Nemohu na to vlastně odpovědět, protože vím, že je to nezvratné. Nevěřím, že bych měl možnost volit znovu.
A co když přece jen taková šance existuje?
Popravdě asi ne. Určitě ne. Neumím si představit, že bych dostal ještě jednou možnost provést tak bláznivý nápad.
Zažil jste někdy opravdu krušné chvíle, kdy jste litoval?
Ne, tak zle nikdy nebylo, abych zvažoval, že s herectvím skončím. Ale já jsem taky nikdy nepatřil k těm, kteří si myslí, že divadlo je jedinou náplní života.
Dovedl byste žít bez něj?
Jistě, já si dovedu život bez divadla docela dobře představit. Nejsem ten typ, který tvrdí, že zahyne, pokud nebude dýchat prach jeviště, ostatně jsem toho důkazem.
Viděla jsem situace, kdy vás, legendu, postrkovali před kamerou bezejmenní nováčci a vy jste nenamítl ani slovo.
Ale prosím vás, vždyť já zas tak dobrý herec nejsem.
Počkejte, vám to vážně nevadí?
Opravdu ne. Nikam přece nespěchám, proč bych nepočkal. A hlavně věřím, že v tom nikdy nebyl zlý úmysl, jen náhoda. To k herectví patří v každém věku.
Už víte, kde budete svou osmdesátku slavit?
Doufám, že doma na Slovácku, odkud pocházím.
29. března 2014 |
