RECENZE: Ohm Square už objevili dost, teď jen sklízejí zralé plody

Ohm Square vyzráli. Přibližují výdobytky svého někdejšího avantgardního bádání širokému publiku. To je stopa, kterou sledují po většině hledačů nových obzorů.

Ohm Square | foto: Lukáš Cetera

Ohm Square (obal alba)

Kapela, jež právě vydala šestou řadovou nahrávku A Curious Place Between Souls And Atoms, dnes funguje jen jako dvojice hudebníka Jana Čechtického a britské zpěvačky Charlotte Fairman alias Charlie One.

Po svém založení v roce 1996, v době kvasu taneční scény, patřili Ohm Square k nejprogresivnějším domácím tvůrcům. Postupem času se čistého experimentování nabažili a to, co v tomto období načerpali, začali od alba Love Classics (2005) zúročovat v organizovanějším, přístupnějším a svým způsobem tradičnějším materiálu.

A Curious Place Between Souls And Atoms

85 %

Ohm Square

vyd. Starcastic 2014

Novinka přináší vlastně tři druhy písní. Na jedné straně takové, které se nejvíce blíží soulu a rhythm'n'blues. Lze si představit, že Numb To The Gum nebo Contamin 8 mohla – samozřejmě se zcela jiným, nástrojově "živým", nikoli elektronickým doprovodem – nazpívat nějaká hvězda soulu 70. let, a písnička Woodie Boogie by docela hezky slušela některé zpěvačce současného r'n'b.

Na druhé straně jsou skladby, ze kterých je patrné, že Ohm Square mají stále chuť zvukově čarovat, jako třeba až halucinogenní Sweet Love (Moonshine Mix). A do třetice, někde mezi oběma póly, nejlepší a nadžánrové písničky, ve kterých si skvěle rozumí zpěvaččin stále dívčí hlas s polidštěnou Čechtického elektronikou: Humanic, Liam nebo Originality.

Ohm Square svými novinkami fanoušky nezahlcují, nové album vyšlo po šesti letech od svého předchůdce. Asi i díky tomu je tak usazené, vyrovnané a přitom členité. Hodné někdejších bouřliváků, kteří sklízejí plody svého talentu.