John Stanmeyer, jenž pracuje pro fotografickou agenturu Sedm (nebo VII) fotografii pořídil pro magazín National Geographic při cestě do Džibuti loni v únoru. Na snímku, za který dostal prestižní hlavní cenu - Snímek roku, jsou vidět siluety migrantů otočených k moři, kterak se snaží chytit levnější mobilní síť ze sousedního Somálska, aby mohli zavolat svým rodinám v zahraničí.
"Spousta snímků ukazuje přistěhovalce jako ušpiněné a žalostné... ale tato fotografie není ani tak romantická, jako důstojná," zdůvodnila podle agentury Reuters volbu komise World Press Photo její členka Susan Linfieldová.
"Je to fotografie, která souvisí s mnoha dalšími příběhy - otevírá diskuzi o technologii, globalizaci, migraci, chudobě, zoufalství, nepřátelství, lidství. Je to velmi sofistikovaný, silně odlišný snímek. Je pořízen zlehka, je poetický, a přitom plný smyslu. Zprostředkovává velmi vážné problémy a znepokojení současného světa," prohlásila o fotografii další členka poroty a fotografka Jillian Edelsteinová.
Džibuti je běžnou zastávkou pro migranty směřující z okolních zemí, jako jsou Somálsko, Etiopie či Eritrea, za lepším životem do Evropy a na Blízký východ.
Češka zaujala fotkou konžského gaye
Česká fotografka Jana Ašenbrennerová získala čestné ocenění v kategorii každodenní život za snímky gayů v Demokratické republice Kongo, kde mají homosexuálové (ostatně jako ve většině afrických zemí) přetěžký život.
"Demokratická republika Kongo sice nemá zákony, které by činily homosexualitu v zemi ilegální, ale společnost ji nepřijímá, což činí z myšlenky rovného zacházení jen fantazii," je uvedeno u fotografie Jany Ašenbrennerové, jež nese název "Život bez povšimnutí". Gayové v Kongu kvůli vlastnímu bezpečí volí život v ústraní a skrývají se, aby například unikli fyzickým útokům.
Česká fotografka Jana Ašenbrennerová získala čestné ocenění v kategorii každodenní život za snímky homosexuálů v Demokratické republice Kongo.
Šestadvacetiletý Joseph Saidi založil organizaci Rainbow Sunrise s cílem podporovat komunitu homosexuálů v Bukavu, na východě Konga. Pomáhá například tak, že umožňuje zdarma testy HIV, kondomy, sexuální osvětu a také místo, kde gayové a lesby mohou otevřeně diskutovat o svých strastech, aniž by je někdo odsuzoval nebo odmítal vyslechnout.
World Press PhotoDevatenáctičlenná odborná porota World Press Photo 2014 ocenila 53 fotografů z 25 zemí v desítce kategoriích. Vybírala z více než 100 tisíc přihlášených fotografií od 5754 fotografů ze 132 zemí. Držitel hlavní ceny Stanmeyer pořídil snímek pro National Geographic. Vítězné snímky budou představeny na výstavě, které objede více než 100 měst ve 45 zemích. První zastávkou bude od 18. dubna Amsterodam (více o vítězných snímcích si můžete přečíst přímo na stránkách World Press Photo). Zdroj: ČTK |
"Když jsem byl ve vězení, nedali mi dva dny najíst ani napít. Mučili mě a tři spoluvězni mě znásilnili. Dostalo se mi krutého, nelidského a ponižujícího zacházení. Byl jsem diskriminován pro svou sexuální orientaci," popsal mladý Konžan české fotografce své několikadenní uvěznění loni v květnu.
Fotografka Jana Ašenbrennerová působí jako fotografka na volné noze a žije v americkém San Francisku. Ve svých reportážích se věnuje především menšinám, ženám a náboženským tématům. V poslední době často fotografuje v Africe, za sérii snímků o prevenci cholery v Kongu dostala loni ocenění v rámci soutěže Czech Press Photo.
Za snímek homosexuálů z konžského Bukavu získala ve stejné kategorii Čestné ocenění i v české verzi prestižního ocenění Czech Press Photo. Různých mezinárodních ocenění ovšem získala více. Její soubor snímků z recyklace námořních lodí v Bangladéši byl publikován na blogu CNN (fotografie Jany Ašenbrennerové si můžete prohlédnout na jejím webu).
Loni dostal hlavní cenu World Press Photo švédský fotograf Paul Hansen z listu Dagens Nyheter za snímek z pohřbu dvou palestinských dětí. Fotoreportér ČTK Roman Vondrouš loni získal první cenu v kategorii sportovních akcí za sérii snímků z Velké pardubické. Před Vondroušem v prestižní soutěži uspěli i další čeští fotografové. Už v roce 1958 dostal hlavní cenu sportovní fotograf Stanislav Tereba, o rok později získal první cenu v kategorii žánrový snímek Viléma Kroppa.
Fotograf českého původu Antonín Kratochvíl zvítězil v roce 1997 v kategorii Portréty-série a v roce 2003 v kategorii reportáží. Třetí místo v kategorii Sportovní fotografie v roce 2004 obsadil Jan Šibík, v kategorii Každodenní příběhy si třetí místo vybojoval v roce 2006 fotograf Michal Novotný, který pracoval pro Lidové noviny.
