"Chtěl jsem po nich jmenovitě, jaké umělce zastupují, s tím, že je milerád nebudu hrát, když za to chtějí peníze. To neudělali, naopak mě žalovali a dostalo se to k soudu," popisuje Vaněček počátek sporu s Intergramem.
Intergram žádal 3 272 korun za rozhlasovou produkci za rok 2012. Ústecký krajský soud, který se případem zabýval, však žalobu zamítl.
Zdůvodnil to tím, že Intergram neprokázal, že Vaněček ve svém klubu rádio pouští.
"Rádio není používáno, není k němu přiveden žádný signál. Provozovatel využívá zařízení pouze k přehrávání CD od regionálních kapel, od kterých má k tomu ústní souhlas," stojí v pravomocném rozsudku soudce Jiřího Derfla.
Intergram dal spor k soudu na základě vyjádření svého kontrolora, že Vaněček ve svém podniku rádio pouští. U soudu ale kontrolor vypovídat odmítl a z líčení se omluvil s tím, že si na návštěvu Vaněčkova klubu nevzpomíná a že by svou výpovědí riskoval trestní stíhání.
Vaněček: Našel jsem model pro všechna podobná zařízení
"Rozsudek byl vydán pod vlivem pro nás poněkud nešťastných okolností. Mám na mysli odmítnutí kontrolního pracovníka svědčit o vlastním kontrolním nálezu, které je v naší praxi ojedinělé," řekla MF DNES vedoucí právního oddělení Intergramu Věra Popelková.
Česká pirátská strana, jejímž je Vaněček členem, prezentuje rozsudek jako přelomové rozhodnutí, jak se při hudební produkci v klubu legálně vyhnout poplatkům z autorských práv.
"Našel jsem model pro všechna podobná zařízení, aby se nenechala takovou skupinou lidí (správci autorských práv - pozn. red.) vydírat," tvrdí i Vaněček.
Správci autorských práv k hudebním dílům, kam v Česku vedle Intergramu patří ještě OSA, však rozhodnutí za průlomové nepovažují.
Soud podle nich jen uznal, že Vaněček využívá jednu ze dvou už existujících možností, jak pořádat hudební produkce bez nutnosti uzavřít licenční smlouvu.
Nevidíme v tom problém, říká právnička Intergramu
Jednak mohou pouštět muziku starší 70 let, na niž se už autorský zákon nevztahuje, nebo se mohou dohodnout s autorem nahrávky, že správcem autorských práv nechce být zastupován a že výslovně dovoluje pouštět svou muziku bez poplatků.
"V tom nevidíme problém," řekla právnička Popelková z Intergramu.
V ostatních případech, včetně produkce z běžného rádia, zůstává pro kluby, restaurace a diskotéky povinnost uzavřít se správci autorských práv licenční smlouvu. Výši poplatků pak stanovují tabulky určené a zveřejňované správci.
Rozhodnutí soudu však narušuje pohled na obvyklou praxi, kdy provozovatelé podniků pod hrozbou možné žaloby licenční smlouvu raději podepíší, přestože rádio třeba nepoužívají. Rozsudek ukazuje, že se mohou ubránit i nepoctivým kontrolorům, protože důkazní břemeno nesou správci autorských práv.
