Dvě největší lákadla pocházejí z dílny Stanislava Libenského a jeho manželky Jaroslavy Brychtové, světově uznávaných sklářských výtvarníků. V první řadě je to osm reliéfů z pražského hotelu Jalta, vytvořených technikou tavené plastiky. "Není to technika, kterou by Libenský s Brychtovou vymysleli, existovala už dříve, jen nebyla rozšířená. A oni zjistili, že se tímto způsobem dají zhotovovat i velká díla, což by třeba technikou lité plastiky nebylo možné," vysvětluje Miroslav Zíka, expert společnosti Dorotheum, která aukci pořádá. O zásadní dílo jde i proto, že plastiky pro Jaltu vznikly v roce 1957, tedy o rok dříve, než autorská dvojice získala Velkou cenu na Expo 58 v Bruselu.
"Reliéfy byly asi patnáct let nezvěstné. Zmizely totiž při rekonstrukci hotelu v devadesátých letech. Naštěstí se dostaly do soukromé sbírky," popisuje Zíka klikatý osud osmi plastik na motivy živlů, slunce i Sputniku. "Vyvolávací cena je stanovená na 800 tisíc korun a předpokládám, že jde o položku zajímavou především pro muzea či galerie," podotýká Zíka.
Jako potkat Elvise
Druhým vrcholem s vyvolávací cenou 1,1 milionu korun je plastika týchž autorů z roku 1989. Nese název Siluety města III. a je zhotovená ze safirinového skla. Inspirací pro ni bylo zemětřesení v Arménii. "Safirinové sklo má barvu mléčné čokolády, ale když se prosvítí, tak podle intenzity světla má různé odstíny modré. Jde o jedinečný materiál, který proslavil právě tento autorský pár," popisuje Zíka. Libenský s Brychtovou jsou na světové úrovni i proto, jak ke sklu přistupovali. "V prvé řadě tvořili plastiku a sklo použili, protože nejlépe dokázalo zhmotnit jejich výtvarné představy," dodává.
Libenský a Brychtová jsou podle Zíky mezi sklářskými výtvarníky jednoznačně světovým číslem jedna. To dokládá i úsměvná historka. Do dražby jdou také vítězná díla soutěže mladých výtvarníků Stanislav Libenský Award 2013. "Když se vítězná Litevka Ieva Voroneckyte s paní Brychtovou před měsícem setkala, bylo to pro ni jako setkání s Elvisem," vzpomíná Zíka.
František Vízner, Mísa
U nás doma však tuzemští skláři ještě na docenění čekají. Má to historické důvody. "Sláva českého skla začala v padesátých letech. Jsou to paradoxy doby. Sklářští výtvarníci měli poměrně otevřený účet, pokud šlo o finanční náročnost technologií. Když si něco usmysleli, dostali k ruce partu sklářů na neomezenou dobu. To by na Západě nikdo nezaplatil. Díky skvělým výsledkům začalo české sklo sbírat medaile na světových výstavách a tehdejší režim zjistil, že je to výborný vývozní artikl. Takže skláři dostali volnost, protože dělali Československu ohromnou reklamu, ale doma se o tom moc nemluvilo. Kvůli tomu se u nás bohužel nevybudovalo sběratelské podhoubí," vysvětluje Zíka, proč je zájem o sklo u nás upozaděný.
Do každého bytu
Velcí čeští sběratelé se o fenoménu českého skla musí teprve pořádně dozvědět. "Naši skláři mají ve světě mnohdy lepší jméno než malíři. Autory jako Libenského, Pavla Hlavu nebo Františka Víznera běžně vystavují v nejprestižnějších galeriích v Londýně nebo New Yorku," tvrdí Zíka. Kromě děl současných sklářů bude v aukční nabídce i sklo z období biedermeieru, secese a art deco. "Historické sklo se v Česku sbírá od nepaměti. Je to kvalitní záležitost. Najdou se i levnější položky, které poslouží skvěle v jakémkoliv interiéru," láká Zíka.
Aukce se v hotelu Prague Marriott bude konat 23. listopadu od 16.30 hodin. Ještě předtím od dvou hodin nabídne Dorotheum další umění a starožitnosti.
