Odborníci z mezinárodní organizace OPCW, která sídlí v Haagu, nedávno odjeli do Sýrie, jíž už půldruhého roku zmítá občanská válka.Odborníci v blízkovýchodní zemi připravují likvidaci syrského chemického arzenálu.
Neznámá OPCWOPCW byla zřízena v roce 1997 a do povědomí světové veřejnosti vešla letos, kdy byli její inspektoři vysláni do Sýrie po chemickém útoku na předměstí Damašku, při němž v srpnu zahynulo přes 1400 lidí. USA z útoku obvinily režim prezidenta Bašára Asada, který nakonec pod hrozbou americké intervence přistoupil na ruský návrh zničení syrských chemických zbraní. |
OPCW je už pětadvacátou organizací, která získala Nobelovu cenu míru. Ani loni cena nepřipadla jedinému člověku, tehdy ji získala Evropská unie.
Na letošní Nobelovu cenu za mír bylo nominováno rekordních 259 kandidátů včetně padesáti organizací. Laureáta oznámil norský Nobelův výbor v 11 hodin dopoledne v norské metropoli Oslu.
A ačkoli je vyhlášení Nobelovy ceny střeženým tajemstvím až do poslední chvíle, už hodinu před oznámením laureáta norská veřejnoprávní televize přinesla zprávu, že cenu zřejmě získá OPCW. Stalo se tak nejméně podruhé v historii udělování cen, už loni Norové díky televizi věděli, že uspěje EU.
Žhavou kandidátkou na letošní ocenění byla například i šestnáctiletá pákistánská studentka Malalaj Júsufzaiová, která ve čtvrtek dostala Sacharovovu cenu. Dívka, kterou loni v říjnu postřelili ozbrojenci Talibanu, bojuje za právo žen na vzdělání (o vyhlášení Sacharovovy ceny pro Malalaj čtěte zde)
Dalším z možných laureátům, na něž se sázelo, byl konžský lékař Denis Mukwege, který působí ve válkou postižené oblasti Kivu v Kongu. Mukwege tam dosud ošetřil na čtyřicet tisíc obětí znásilnění. A spekulovalo se také o běloruském disidentovi Alesu Bjaljackým či ruských obhájcích lidských práv.
Loni Nobelův výbor překvapil svět udělením Nobelovy ceny za mír Evropské unii a v roce 2009 oceněním Baracka Obamy jen krátce po jeho nástupu do úřadu amerického prezidenta.
Známka "důvěryhodnosti" Damašku
Evropská unie, Francie, Německo a další západní země udělení ceny pro OPCW přivítaly a slíbily organizaci podporu. Syrský poslanec a člen Asadovy vládní strany Baas Faíz Sajagh v reakci na vyznamenání OPCW prohlásil, že ocenění potvrzuje "důvěryhodnost" vlády v Damašku a její záměr zničit svůj toxický arzenál.
Sajagh také zdůraznil, že OPCW by měla pracovat na tom, aby byly odstraněny zbraně hromadného ničení z celého Blízkého východu, včetně Izraele. Podle Sajagha Sýrie "jde příkladem dalším zemím, které mají chemické a jaderné zbraně".
Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov odmítl ocenění komentovat. Poslanec Vjačeslav Nikonov z vládní strany Jednotné Rusko ale rozhodnutí Nobelova výboru přivítal, přičemž naznačil, že Nobelova cena za mír nepřipadla v minulosti vždy správným lidem či organizacím.
Podle agentury Reuters se jednalo o zjevnou narážku na vyznamenání amerického prezidenta Baracka Obamy v roce 2009. "Toto je jedna z nejlepších voleb Nobelova výboru v historii," řekl Nikonov. "Výbor nechtěl tentokrát udělat chybu, protože těch chyb už bylo v minulosti mnoho," dodal.
Nobelův týden cen
Letošní týden vyhlašování Nobelových cen začal v pondělí oznámením ocenění za lékařství; pokračoval v úterý cenou za fyziku a ve středu vyhlášením ceny za chemii. Laureáty se stali převážně američtí vědci. Ve čtvrtek Švédská akademie udělila Nobelovu cenu za literaturu kanadské povídkářce Alici Munroové. V pondělí bude oznámen držitel Nobelovy ceny za ekonomii.
Na vyznamenané kromě finanční částky ve výši osmi milionů švédských korun (téměř 24 milionů Kč) čeká i účast na tradičním slavnostním ceremoniálu, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu.
Syřané zasažení chemickými zbraněmi:
