RECENZE: Matu Hari táhne jen Langmajer a taneční scény. A to nestačí

Pražské Divadlo Broadway představilo minulý čtvrtek nový muzikál. Příběh o Matě Hari je zajímavým tématem, zpracování ale příliš nenadchne. A to ani přes to, že se na pódiu objeví i několik "čistokrevných" herců. Ve hře vyčnívá pouze Jiří Langmajer v roli konferenciéra Moulin Rouge a taneční výkony v mezihrách.

Nový muzikál pražského Divadla Broadway toho slibuje hodně. Podle režiséra Radka Balaše se autor hudby Michal David tentokrát z populárních vod přesunul do moderního jazzu, pod texty je podepsán Lou Fanánek Hagen a mezi klasickými muzikálovými tvářemi najdeme i skutečné herce.

To je bohužel vše, příběh o nejslavnější špionce je velice jednoduše vystavěn - Mata Hari odvypráví celý svůj život u výslechu ve stylu: "Vezmeme to od dětství? Já mám času dost." Dostatek času tvůrci očekávají i od diváků, scény jsou zbytečně natahované.

Většina hudby je zaměnitelná s jakoukoli jinou muzikálovou produkcí a netáhnou ani texty, Lou Fanánek Hagen k nim přistoupil čistě řemeslně, svůj smysl pro hravou poetiku úplně pominul. Na druhou stranu mu to asi nemůžeme mít za zlé, jen těžko vyplnit předlouhé scény (jakou je třeba jízda novomanželů do Indonésie) něčím jiným než vatou.

Výrazný Langmajer, ztracený Stropnický

Muzikálem provádí Maurice Chevalier, konferenciér kabaretu Moulin Rouge, jehož postava má za úkol hru místy trochu zrychlit, místy odlehčit. Zatímco Aleš Háma roli pojal šaškovsky, Jiřímu Langmajerovi se daří působit jako skutečný kabaretní průvodce, a pomineme-li jeho úvodní pěvecké vystoupení, je jeho postava jednoznačně nejlepší.

Mata Hari

35 %

Divadlo Broadway

premiéra: 26. září 2013

hrají: Kateřina Brožová / Yvetta Blanarovičová / Michaela Horká, Jiří Langmajer / Aleš Háma / Josef Laufer, Marek Vašut / Martin Stropnický, Pavel Soukup / Ladislav Frej, Alžběta Bartošová / Markéta Procházková / Kamila Nývltová, Charlotte Ella Gottová a další.

Oproti tomu Martin Stropnický se evidentně ztrácí, role rozpolceného kapitána Bouchardona mu moc nesedí, nemá na ni ani příliš prostoru. Alternace kamenné tváře Marka Vašuta vyznívá mnohem lépe.

Herci a zpěváci se vlastně zas tak snažit nemusí, veškerou pozornost na sebe strhává malá Charlotte Ella Gottová, které stačí na pódiu prostě jenom být.

Povedené taneční mezihry

Muzikál je tak logicky nejsilnější v tanečních číslech, kde hudba, zpěváci i tanečníci předvádějí důslednou souhru. A to ať už se jedná o tanec švadlen, bojiště světové války či "postelovou" scénu s dražbou. Z dějových částí pak nejlépe vyznívá rozchod manželů v první půli v rytmu tanga, kde do děje hezky vstupuje i Mata Hari vypravěčka a manžel Rudolf si musí poradit rovnou se dvěma ženami.

Mata Hari si své publikum určitě najde a bezbarvě se zařadí do nepočítané řady podobných projektů. Je to škoda, místo peněz na drahé kostýmy a náročnou projekci by to chtělo více vsadit na režii a scénář a odpoutat se od nutnosti obsadit za každou cenu známé tváře. Dvacet pět procent za taneční scény a deset procent za verzi s Jiřím Langmajerem.

27. září 2013