Výstava Rozmarná léta Jiřího Menzela je k vidění v sadech před Měšťanskou besedou. Ve středu ji oskarový režisér osobně zahájil a část expozice poté s návštěvníky prošel. K fotografiím, plakátům či zlidovělým hláškám z jeho snímků přidal i osobní vzpomínky.
"Já si furt nemůžu uvědomit, jak je to dávno," pozastavoval se u jednoho z panelů s tím, že nejlépe je to znát na tom, jak vyrostly děti jeho kolegů. Zatímco na natáčení byly několikaleté, dnes jsou dospělé.
Menzel je podepsán mimo jiné pod snímky Rozmarné léto, Skřivánci na niti nebo Postřižiny.
Expozici, která je koláží fotografií z velké většiny dosud nepublikovaných snímků, připravila Olga Menzelová Kelymanová se svým týmem. Fotografické a dokumentační výstavy připravují již mnoho let.
"Přišlo by mi hloupé ji nezrealizovat. Výstavy tohoto typu dělám, byla by ostuda, kdybych ji nyní nepřipravila," přibližuje Olga Menzelová a dodává, že Jiřímu nic neřekla. Bála se totiž, že by ji zarazil.
"Různě jsme tedy s kolegy kamuflovali, že od něj potřebujeme fotky. Vymýšleli jsme si historky a on nám to baštil," přibližuje Menzelová s tím, že manželovi ukázali část až ve stavu téměř hotovém. "Byl dojat, překvapen, potěšen," říká.
Celou výstavu si během vernisáže Jiří Menzel projít nestihl. "Jak jsem ji viděl, je krásně udělaná a s velkým zaujetím," hodnotil však.
Výstava je součástí doprovodného programu festivalu Finále Plzeň, jehož sekce Křídla slávy je letos věnována také tomuto jubilantovi.
V Plzni v sadech před Měšťanskou besedou zůstane až do 5. května, poté se přesune na dva dny do Prahy a v červnu ji budou moci zhlédnout návštěvníci mezinárodního filmového festivalu v čínské Šanghaji.
Menzel připomněl, že panely jsou doplněné úryvky z jeho připravovaných memoárů. "Zatím jsou v nekonečné fázi. Píšu je nerad a pomalu jenom proto, že to na mně chtějí. Vždycky mě donutí, abych si k tomu sedl. Já ale nerad píšu," přibližuje Menzel.
Do psaní jej prý tlačí zejména manželka, jeho vydavatelka, ale i přátelé, kteří se chtějí dozvědět více o jeho životě.
"Já jsem prožil spoustu zajímavých věcí, byl to pěkný život," řekl Menzel a dodal, že těžší období pro něj bylo, když se po roce 1968 začaly měnit věci na Barrandově.
"Byli lidé, kteří využili ruských tanků ke své kariéře. To bylo nepříjemné. Zjistil jsem, že je spousta lidí, kteří zapřou cokoliv, jen aby se měli líp," líčí Menzel. Opakuje však, že má za sebou krásný život.
Rád vzpomíná i na natáčení svých filmů, každé podle něj bylo něčím výjimečné. "Měl jsem štěstí, že jsem byl obklopen lidmi, kteří se mnou rádi pracovali. Na natáčení jsme se těšili. A i když to někdy bylo tvrdé, nepamatuju si, že bychom při práci nějak trpěli," zamýšlí se Menzel.
Do hodnocení svých filmů se pouštět nechce. "Jsem rád, že jsem je udělal. Nikdy je ale nebudu hodnotit, to je věc těch, kteří to mají jako povolání," říká Menzel.
