Věra Křesadlová
|
Nad životním osudem Věry Křesadlové by si scenáristé mnuli ruce. Šestadvacet let hraní a zpívání v legendárním Semaforu, po revoluci vedení prezidentské rezidence Václava Havla a především manželství se slavným režisérem Milošem Formanem, které rozdělila okupace.
Jaké bylo vaše první rande s Milošem Formanem?
Pozval mě k sobě domů. Žil ve Všehrdově ulici v jedné místnosti, původně kanceláři. Uprostřed byla postel, po zemi rozházené knížky, na stolku jeden vařič. Když jsem přišla, rozvaloval se na posteli a zpovídal mě, co dělám, co se mi líbí. Měl tam rozvěšené obrazy s moderním uměním, tak testoval, jestli se mi líbí. Když jsem řekla, že ne, chtěl vědět proč.
O kolik byl starší?
O dvanáct let, mně bylo osmnáct, jemu třicet.
Nepřišel vám starý?
Přišel. Ale Miloš byl typ muže, který jsem do té doby nepoznala. Byl chytrý, měl rozhled, znal spoustu zajímavých lidí. Vodil mě do společnosti. Já vyrůstala v rodině, kde nebylo moc peněz, nechodili jsme do restaurací. A on mě vzal na večeři do Jalty, z toho jsem měla oči navrch hlavy. Jeho to bavilo, viděl, že jsem slušná holka těmito věcmi nepolíbená. Bral mě i na večírky, třeba k Muchům, kde se scházel tehdejší kulturní výkvět. Byla jsem v blízkosti doktora Plzáka, Václava Havla. Vypadala jsem tenkrát hezky, chlapi si mě prohlíželi a Formanovi to dělalo dobře. Ale když jsem záhy přišla do jiného stavu, chlubení mnou skončilo.
Brali jste se, že jste museli?
Miloš v jedné své knize psal, že pana Křesadlu za ním vyštvala manželka, aby zjistil, co bude s jejich Věrkou. To jsem netušila. Sama bych se asi vdávat nepotřebovala, ale máma řekla, že musíme. Chápu ji až teď – kdybych měla dceru, která by otěhotněla, tak bych k dotyčnému vběhla osobně a rázně mu to vysvětlila.
