V neposlední řadě je a vždy byl Skoumal také člověkem společenským a politickým, který ve druhé polovině 80. let přišel s jedněmi z nejtvrdších a přitom sofistikovaných vyjádření atmosféry totalitního režimu ve svých písních, které zpíval za doprovodu klávesových nástrojů.
První dvě sólová Skoumalova alba, která v letech 1989 a 1990 vzbudila velkou pozornost, teď k hudebníkovým půlkulatinám vycházejí v reedici jako dvojité CD. Na prvním nazvaném ... se nezblázni, vydaném v době agonie minulého režimu, se sice ještě nemohl vyslovit úplně otevřeně, neskonalá melancholie alba však jasně dala najevo, jaké stavy autor ve společnosti prožívá.
Druhá deska Poločas rozpadu přinesla materiál svým způsobem přímočařejší. Byl shrnutím písní, které znali jeho fanoušci z předlistopadových koncertů. Písničky jako Poločas rozpadu, Starej pán nebo Neopouštěj nás (Svatý Václave) patří neodmyslitelně a jednou provždy k "soundtracku" oněch let.
Petr Skoumal a Jan Vodňanský
Petr Skoumal se samozřejmě zapsal do povědomí spoustou dalších aktivit: jako polovina dua s Janem Vodňanským, jako autor hudby k večerníčkům, jako dvorní skladatel zpěváků Michala Prokopa či Luboše Pospíšila, jako autor kouzelných dětských písniček, se kterými slaví na jevištích úspěch už u několikáté generace.
Na čtvrtečním narozeninovém koncertě v pražské Malostranské besedě jistě připomene spolu s řadou hostů hned několik svých tváří. Pro českou hudbu posledního půlstoletí jsou podstatné všechny.
