Písničkář Karel Plíhal se vyjadřuje spíš úsečně. Slovy neplýtvá, ani když přijde řeč na jeho novou desku Vzduchoprázdniny. Třeba inspiraci Josefem Kainarem potvrdí jednou větou a odkazem na předchozí album Nebe počká, aniž by dál rozváděl mnohaletou práci, se kterou piloval svůj stylový doprovod. Podstatná je však skutečnost, že Plíhal vyjel opět na turné a hraje posluchačům nové album, které měl, jak říká, připravené už v lednu.
Znamenalo pro vás natočení a vydání nové desky oddechnutí, mezník, uzavření nějaké důležité kapitoly?
Ani ne, budu hned dál pokračovat, jinak sám se sebou nevydržím.
Je docela unikátní, že pořadí skladeb jste měl sestavené předem a oznamoval je na internetu, vlastně dřív, než jste album nahrál. Přitom jde o dvaadvacet skladeb nebo citací. Kdy nebo jak se vám písně takhle poskládaly?
To se mi takto intuitivně seskládalo už v lednu, proto tuto desku beru spíš jako takovou malou obrázkovou knížku mých pocitů a nálad s trochou hudby.
Jeden muž a kytary, víc vás při natáčení asi nebylo. Nelákalo vás přizvat další muzikanty?
To bohužel nefungovalo, neboť jsem tak chabý zpěvák, že mi dělá problém prosoukat texty písní tóny jedné kytary.
Proč jste podle jedné z písní vybral právě název Vzduchoprázdniny? Ptám se proto, že zde zpíváte "dívám se na sebe zvenčí". Je to odkaz na nadhled, jímž je podle mě deska prostoupená?
Udělal jste mi radost tím, že jste řekl s nadhledem, o to mi šlo. Před časem jsem asi na rok a půl přestal koncertovat, abych si od sebe odpočinul. Za tu dobu jsem si vychodil a vyseděl nad kávou základní nápady na všechny nové písně. Bez koncertování to bylo takové zvláštní Vzduchoprázdno.
Kdysi jste řekl: "Nejspíš navážu na staré album Ptáci, králíci a hvězdy. Vlastně bych se vrátil k mírně posmutnělé poetice." Dopadlo to tak ve Vzduchoprázdninách?
Teď, s odstupem, mám spíš pocit, že jsem navázal na písně Levitační, Ve skříni a pár dalších, které měly být původně na této desce a zbrkle skončily na Kluzišti.
Na albu zaznívá v nenásilné, často zábavné rovině hodně zmínek o bohu nebo o věcech mimo nás. Věříte na jakousi vyšší moc?
Nad touto otázkou by nejspíš každý filozof, astrofyzik nebo teolog zajásal, ale já mám ve své nevědomosti jen takové neurčité pocity a pochyby.
Z písně Temná skrytá hmota mě zaujala věta "svět je stejný, zloba tatáž". Jste dneska znepokojený víc než třeba v osmdesátých letech?
Nejsem, spíš jinak, obecněji.
Velmi snadno mohou do vašich nadlehčených písní vklouznout docela "těžké" věci, jako je třeba Na kolech, zřejmě symbolický song o životě. Jak dlouho taková skladba zraje?
Nápad na tuhle písničku mám taky hodně dlouho, ale jelikož už delší dobu píšu hlavně na hotové melodie, poněkud déle to trvá. Dobu, než mi naskočí ta správná slova, si zpříjemňuju básničkami.
Skrývá se za skladbou Motýl Povaleč nějaká konkrétní kavárna, kde "číšník jako žralok reaguje na pohyb"? A nemyslel jste přitom na Kainara?
Práce na desce Nebe počká mě určitě poznamenala, doufám, že kladně.
Když člověk sundá z uší sluchátka, jakou náladu by podle vás měl po Vzduchoprázdninách mít?
Budu potěšený, sundá-li si posluchač sluchátka z uší až po poslední písničce.
Myslíte, že pauzy mezi deskami se budou prodlužovat a na tu další si počkáme déle?
Jestli mě bude práce na další desce bavit stejně jak na této, alespoň já si na ni rád počkám.
Říkal jste, že vám sluší spíš klubová atmosféra. Nejen podle reakcí publika, ale i podle vašeho kontaktního přístupu k lidem byste možná uhrál i větší prostory.
Uhrál možná, ale určitě neuzpíval.
